Lobkovický palác skrývá tisíce německých vzpomínek

Seriál   8:37aktualizováno  8:37
Východní Němci prchali za svobodou přes Lobkovický palác. Příběh je na německém velvyslanectví živý dodnes a připomíná ho i socha trabantu na nohách v zahradě paláce. Historie budovy sahá až na začátek 18. století a koncertoval zde i Ludwig van Beethoven.

Zahrada Lobkovického paláce vznikla jako barokní ve francouzském stylu, ale koncem 18. století byla přeměněna na anglický park. Zahrada se dříve rozprostírala až na Petřín. Od 19. století byla z větší části zpřístupněna veřejnosti. Na trávníku lze narazit na bronzovou sochu trabantu na nohách. Autorem díla Quo vadis je český výtvarník David Černý. Dílo odkazuje na dění na ambasádě v roce 1989, kdy přes velvyslanectví mířily tisíce východních Němců za svobodou a trabanty nechávaly v okolí paláce. (4. 7. 2018) | foto:  Petr Topič, MAFRA

Přestože stojí Lobkovický palác na Malé Straně od začátku 18. století, nejvýznamnější stopu v dějinách zanechal až v roce 1989, když se pomalu bortil komunismus ve východním bloku Evropy. V paláci tehdy sídlila západoněmecká ambasáda. 

Fotogalerie

Právě roku 1989 se do ní začaly hromadně sjíždět obyvatelé východního Německa a žádali v bývalém šlechtickém sídle o povolení odcestovat do západní části Německa. V okolí velvyslanectví stály stovky trabantů a wartburgů, jimiž přijeli Němci prchající na Západ. Tisíce lidí přespávaly na ambasádě.

Po týdnech čekání jim tehdejší ministr zahraničí Hans-Dietrich Genscher 30. září oznámil, že mohou vycestovat na Západ. Na balkoně, odkud tehdy mluvil, je dnes umístěna pamětní deska s jeho nedokončenou větou: „Přišli jsme za vámi, abychom vám sdělili, že dnes budete moci...“. Konec sdělení zanikl v jásotu.

Lobkovický palác se tak stal na podzim roku 1989 dějištěm politického vývoje, který vyústil v pád berlínské zdi a sjednocení obou německých států a prakticky ke zhroucení celého východního bloku.

Velké oči, malá pokladna

Jako připomínka tehdejšího dění stojí v zahradě velvyslanectví trabant na nohách. Jde o bronzovou sochu českého výtvarníka Davida Černého s názvem Quo vadis. Jde o kopii, originál je uložen ve sbírce Fóra současných dějin v Lipsku. Tisíce uprchlíků z NDR zachycují také fotografie z doby, kdy lidé na ambasádě přespávali. Snímky a další artefakty lemují hlavní schodiště, které bylo prvním reprezentativním barokním schodištěm postaveným v Praze podle vídeňského vzoru. 

Honosný palác nechal postavit hrabě Karel Přehořovský z Kvasejovic.

Návštěva na ambasádě

Seriál MF DNES přináší exkluzivní pohled do prostor ambasád v Praze, kam se běžně veřejnost nedostane. Každou středu a sobotu představí zákoutí jednoho z velvyslanectví i samotného velvyslance. Příští díl seriálu se bude věnovat ambasádě Estonska, která sídlí v Domě U modré lišky na Kampě.

Ve své době patřil palác k nejimpozantnějším stavbám Prahy, a to i přesto, že byl o jedno poschodí nižší než dnes. Dle různých pramenů se na podobě honosného sídla podílela řada prominentních stavebních mistrů, architektů a řemeslníků.

Jenže hrabě tehdy přecenil své finanční možnosti, zadlužil se mnoha řemeslníkům a musel palác prodat. Po několika různých vlastnících se sídlo dostalo do majetku šlechtického rodu Lobkoviců. Jejich přítomnost dodnes připomíná vedle jména stavby také písmeno L na historických kandelábrech, které jsou umístěny na zábradlí hlavního schodiště Lobkovického paláce. Lobkovicové za doby svého vlastnictví paláce také dostavěli druhé patro budovy.

Výraznou místností v paláci je takzvaný kupolový sál. Dnešní návštěvník ambasády v něm najde klavír – konají se zde koncerty, přednášky a další společenské akce. A hudba se tu rozeznívala i za Lobkoviců. V sále koncertovali Ludwig van Beethoven a Carl Maria von Weber, k jejichž mecenášům šlechtický rod patřil. V roce 1927 Lobkovicové prodali palác Československu, avšak bez vybavení. Následně stavba sloužila Masarykově dělnické akademii, Archeologickému, Památkovému a Slovanskému ústavu. Byla zde i Vysoká škola politická a od roku 1949 čínská ambasáda. Německé velvyslanectví sídlí v Lobkovickém paláci od 70. let.

Od roku 2004 pořádá německá ambasáda jednou za dva roky den otevřených dveří. Naposledy se brány paláce otevřely veřejnosti letos.

Rozhovor s velvyslancem Christophem Israngem

Německý velvyslanec v Česku Christoph Israng (4.7.2018)

Německý velvyslanec v Česku Christoph Israng (4.7.2018)

Co vás na Praze překvapilo, když jste před rokem přijel?
Narazíte tu na mnoho německých stop z minulosti i ze současnosti. Třeba německojazyčná literatura by byla bez Prahy nepředstavitelná. Ještě mám co objevovat. Ale třeba mě překvapilo, když jsem se dozvěděl, v kolika domech tu žil Franz Kafka. Stěhoval se snad častěji než diplomaté.

Jaké je vaše oblíbené místo v Praze?
Napadají mě hned dvě. Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky v Dejvicích, kde lze poznávat moderní Česko, které je plné inovací a nápadů. Druhým místem jsou louky s ovocnými stromy pod Strahovským klášterem. Jde o klidné místo skoro venkovského rázu, odkud je krásný výhled na město.

A jaké je vaše oblíbené místo na ambasádě?
Dýchají tu na nás dějiny. S Lobkovickým palácem je spojena důležitá etapa německých dějin. V roce 1989 tu tisíce východních Němců hledalo přes německé velvyslanectví cestu do svobody. Stopy po uprchlících nenajdete jen na balkoně, kde k nim v roce 1989 mluvil tehdejší západoněmecký ministr zahraničí Hans-Dietrich Genscher. Někteří lidé, kteří se později přijeli na ambasádu podívat, mi ukázali schod, na němž tenkrát spali. Někde na stěnách jsou stále vidět stopy po palandách, které se o ně opíraly.

Jak trávíte volný čas v Praze?
Rád chodím na koncerty nebo sportovní akce. Zároveň sám sportuji. Chodím běhat na Petřín, jsem členem mezinárodního klubu pozemního hokeje a nedávno jsem se stal hráčem Německého fotbalového klubu DFC Prag.

Učíte se česky?
Odpovídá česky: Pořád ještě nemluvím česky, jen trochu.
Pokračuje německy: Ale skutečně se snažím naučit český jazyk. Je ale asi nejtěžší z těch všech, které jsem se dosud učil. Má učitelka je někdy až frustrovaná z toho, jak si vedu, ale nechci to vzdát.

Nejčtenější

Policie odkryla identitu pachatele, který hrozil střelbou na českých školách

Zásahové jednotky na soutěži likvidovaly gang i toxickou látku.

„Pražská policie právě zjistila identitu pachatele, který na Twitteru hovořil o hrozbě střelbou ve školách v Praze....

Bouřky se přehnaly nad Českem, zasáhly hlavně střední a východní Čechy

Sobotní bouřka v Jihlavě. (16.6.2019)

Velmi silné bouřky s přívalovým deštěm hrozí v neděli odpoledne v Moravskoslezském, Olomouckém a částečně Zlínském...

Praha 6 vyhlásila dopravní nouzi, trpí pod náporem vozidel

Kolony v Praze během dočasného uzavření tunelu Blanka. (11. dubna 2018)

Městská část Praha 6 ve čtvrtek vyhlásila Stav dopravní nouze. Návrh odsouhlasilo 29 z 38 přítomných zastupitelů. Ti...

Hlad a přivazování k záchodu. Babička zmizelé Valerie odmítla vypovídat

Pohřešovaná Valerie (vlevo) a její obviněná babička Soňa K. u soudu 4. 3. 2019

Šestiletou Valerii z Prahy 3, která je od roku 2017 pohřešovaná, podle obžaloby dlouhodobě týrala její babička. Žena,...

Pacientku nechali ležet šest hodin na chodbě. Nemocnice pochybení popírá

Nemocnice chodba

Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov nechala na nemocniční chodbě ve středu ležet postarší ženu šest hodin. Alespoň...

Další z rubriky

Mexické úřady zadržely čtyři kamiony plné migrantů, bylo jich téměř 800

Migranti ze Střední Ameriky na hranici Guatemaly a Mexika. (5. června 2019)

Na pobřeží Mexického zálivu ve státě Veracruz zastavily mexické úřady čtyři kamiony, které ilegálně převážely migranty...

Přežili jsme! „Lidické děti“ vzpomínaly v Praze na tragédii své obce

Přeživší z Lidic navštívili v Praze několik míst spjatých s osudem obyvatel...

Tři přeživší „lidické děti“ navštívily v Praze několik míst spjatých s osudem obyvatel jejich vyhlazené obce. Nejprve...

Členy bývalého vedení Prahy 1 obvinili kvůli bytům prodaným pod cenou

Starosta Prahy 1 Oldřich Lomecký

Podle znaleckého posudku, který si policie objednala, bylo pod cenou prodáno více než dvacet městských bytů v Praze 1....

Najdete na iDNES.cz