Návštěvníci se dozví také o pěstování, sklizni a světovém obchodu s českým chmelem či si mohou prohlédnout audiovizuální materiály, zachycující vývoj chmelařství v krajině žateckého chmele.
Při příležitosti otevření nové expozice podepsaly město Žatec, ministerstvo zemědělství, Ústecký kraj, Národní památkový ústav, Svaz pěstitelů chmele ČR, Chmelařský institut a další partneři memorandum o spolupráci. Společně se budou podílet na propagaci žatecké krajiny, udržování chmelařské historie i jejích hodnot a rozvoji památky světového dědictví.
Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) při podpisu memoranda řekl, že jeho resort bude dělat maximum pro to, aby podpořil pěstování žateckého chmele a vytvářel co nejpříhodnější prostředí pro rozvoj žatecké krajiny, aby mohla nadále vytvářet unikátní prostředí pro turisty i místní.
Zelené zlato uspělo. Žatec s chmelařskou krajinou se dostal na seznam UNESCO![]() |
Cílem memoranda jsou podle Výborného konkrétní projekty, přičemž první projekt, který naplňuje cíle memoranda, je právě nová výstava v Národním zemědělském muzeu věnovaná fenoménu žateckého chmele a krajině, která byla v roce 2023 společně s historickým centrem města zapsána na seznam světového dědictví UNESCO.
Podle starosty Žatce Radima Laibla (ANO) memorandum vytvoří pevné zázemí pro dlouhodobé udržení a rozvoj města Žatec a okolní krajiny, které nesou status světového dědictví.
Předseda Svazu pěstitelů chmele ČR Luboš Hejda připomněl, že chmel se v českých zemích pěstuje přes tisíc let, v současnosti se vyváží do celého světa a má velmi dobrý věhlas, který je potřeba zachovávat a podporovat.
Pivní hlídka: Kde se štamgasti povalují na orloji a zamykají korbely |
Rok po zapsání do seznamu světového dědictví UNESCO podle Laibla vzrostl zájem o město a zlepšily se i služby pro turisty. Na seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR, což je prvním krokem pro možnost ucházet se o zápis na světový seznam UNESCO, se na začátku letošního roku dostala i česká pivní kultura.
V Česku je přes 550 pivovarů, pivovarnický sektor zaměstnává zhruba 65 tisíc lidí a za rok 2023 přinesl na daních do státního rozpočtu 29 miliard korun. Chmel v Česku pěstuje přibližně 120 pěstitelů na necelých 5000 hektarech, řekl Hejda.