Originál našel místo ve spojovací chodbě mezi Historickou a Novou budovou. Návštěvníkům se tak naskýtá možnost prohlédnout si umělecké dílo zblízka.
O kopii Géniů se postaral akademický sochař Petr Váňa. Po sedmi letech se mu konečně podařilo dostat ji na původní místo.
„V dnešních podmínkách to bylo dobré v tom, že nemrzne, nesněží a neprší, akorát fouká vítr,“ zhodnotil situaci Petr Váňa po umístění díla. ¨
Na původním místě drží socha vlastní vahou, stejně jako ta předchozí. Originál byl však zhotoven ze dvou částí, aby jej na střechu Muzea dostali. V dnešní době si už restaurátoři mohli dovolit udělat sochu z jednoho kusu pískovce.
„Přestavte si, že ta socha má 3,5 tuny, ale když kolem opíšete obdélník, tak vidíte blok kamene, který měl původně 25 tun. Kvůli váze jsme ho nahrubo olámali podle šablony, abychom ho mohli z toho lomu dostat,“ vysvětli sochař.
Poté se již blok pískovce přemístil do ateliéru. Původní sousoší bylo značně poničené, některé části odpadly a další byly zasažené událostmi z roku 1968, kdy je zasáhly střely ruských vojsk.
„Výhoda je, že to sousoší Géniů je přesně zrcadlová socha. Uprostřed má kartuši, která nese erb, a tu kartuši nesou dva Géniové, kteří jsou identičtí, akorát zrcadlově obrácení,“ popsal Petr Váňa fakt, který mu práci ulehčil.
Na restaurování děl se podíleli kromě něj i kameník Hynek Shejbal, restaurátor kovu Jaroslav Kubíček a pozlacovačka Eva Shejbalová, která pracovala na zlatých částech sousoší. Ty budou na sochu připevněny až v úterý.
Sousoší, které tvoří dvě postavy okřídlených chlapeckých Géniů nesoucích v rukou svatováclavskou korunu a atributy v podobě pochodně a vavřínového věnce a štítem s českým znakem, má vydržet déle, než originál. Je totiž z pevnějšího materiálu.
„Já jsem řediteli Národního muzea slíbil a dělal jsem si tak trochu legraci, že mu na to dávám tři sta let záruku,“ smál se Petr Váňa.
