Ukrajinec připouští, že činy spáchal, popírá ale, že se nechal najmout za peníze. Proti dnešnímu usnesení si obratem podal stížnost, a věcí se tak bude zabývat ještě vrchní soud.
Treťjakov se podle pravomocného rozsudku vydal v listopadu 2007 vraždit na pražské Vinohrady. Dostal zakázku, aby tam zlikvidoval podnikatele, který jezdil v luxusním voze bentley. Shodou okolností tehdy na daném místě zastavil s jiným autem téže značky řidič ředitele společnosti Sazka. Treťjakov šoféra zastřelil.
Ukrajinec se v oběti spletl i o dva týdny dříve, když se zakázku na likvidaci arménského podnikatele pokusil splnit krátce po poledni na Václavském náměstí. Napadenému cizinci, kterého devětkrát bodl nožem, zachránila život včasná operace.
„Uznávám, že jsem spáchal tyto skutky, ale motivy těchto skutků byly docela jiné, což je pro mě velice důležité,“ řekl soudu jedenačtyřicetiletý Treťjakov prostřednictvím videokonference z věznice. Verzi, že se dvakrát spletl v osobě oběti, odmítl. „Takové věci se může domnívat jen ten, kdo nemá dostatečné povědomí o mně, o úrovni mého vzdělání, o mé občanské zachovalosti, o mém dosavadním způsobu života,“ prohlásil plynulou češtinou. „Jde mi o to, aby pravda vyšla na povrch a abych byl potrestán za to, co jsem skutečně spáchal,“ doplnil.
„Skutečnosti, které uvedl pan odsouzený ve svém návrhu, nejsou takové, které by mohly odůvodnit jiné rozhodnutí o vině, o náhradě škody nebo o trestu,“ zdůvodnila zamítnutí návrhu předsedkyně soudního senátu Pavla Hájková.
Treťjakov zdůraznil, že oproti dřívějšímu tvrzení jednoho ze svědků není Čečenec a nebojoval ani v Čečně, ani v Afghánistánu. „Pocházím z východní části Ukrajiny, celý svůj život jsem studoval a tvrdě pracoval,“ řekl s tím, že po vystudování tělocviku pracoval jako trenér.
K objasnění okolností trestných činů Treťjakov navrhoval vyslechnout řadu svědků z arménské a čečenské komunity. Uvedl také, že policisté z případu záměrně „vyšachovali“ některé lidi, kteří byli do skutků zapletení.
Soudkyně Hájková ale poznamenala, že tyto nově tvrzené skutečnosti by neměly žádný vliv na původní rozhodnutí. „Mohly by být významné pro orgány činné v trestním řízení. Pan odsouzený může podat podnět pro zahájení trestního stíhání těchto osob,“ podotkla.
Podle závěrů české justice si vraždu objednal arménský „vor v zakoně“, tedy vysoká kriminální autorita zločineckých skupin ze zemí bývalého Sovětského svazu. Chtěl tak získat vliv nad čečenskou komunitou žijící v Praze a zastrašit komunitu arménskou. Podnikatel se údajně provinil proti nepsaným zákonům tím, že z částky jednoho milionu dolarů, kterou získal, neodevzdal polovinu do společné zločinecké kasy.
Pražský městský soud v roce 2009 původně Treťjakova poslal za mříže na doživotí, vrchní soud ale trest následně zmírnil s tím, že zákonné podmínky pro uložení doživotí nebyly splněné.
Zatímco dnes Treťjakov vystupoval klidně, v minulosti si u městského i u vrchního soudu svým chováním vysloužil vyvedení z jednací síně. Nejprve odmítal vypovídat a stylizoval se do role psychicky narušeného náboženského mučedníka. Před odvolacím senátem pak prohlašoval, že je zahraniční novinář a vystudovaný psycholog. Svou vinu odmítal a tvrdil, že do vězení ho dostal falešný svědek, protože měl zálusk na odměnu půl milionu korun, kterou společnost Sazka vypsala na dopadení vraha jejího řidiče.
2. ledna 2023 |
