Rachotina, která už dva roky zabírá parkovací místo na konci pražské Rychtářské ulice, se zjevně už nikam nerozjede. A kdyby ano, sedl by do ní snad jen blázen.
Jenomže na práva majitele rezavého střepu pamatují zákony tak pečlivě, že nepojízdné auto vítězí nad svým okolím. Pokud to neudělá majitel, neexistuje síla, která by auto dostala z ulice pryč. Není totiž dost zchátralé.
„Bydlím na Praze 6 a v mém okolí je několik vraků aut, která jsou bez registrační značky na stejném místě už více než dva roky,“ napsal čtenář MF DNES.
Stěžuje si, že s vozy nikdo nic nedělá. Redakci poslal i konkrétní auta a adresy - Škodu Forman typu pick-up na rohu Rychtářské ulice a Mylnerovky a bílou dodávku Ford v ulici Na Šťáhlavce.
Rozhoduje, zda chybí podstatná část auta
Městské části mají sice právo nepojízdný vrak po jistém úředním kolečku nechat odvézt, problém však je v definici toho, co je vrak.
Podle loňské novely zákona o pozemních komunikacích není vrakem každé dlouho opuštěné auto, ale pouze „silniční vozidlo, které je pro závady v technickém stavu zjevně technicky nezpůsobilé k provozu na pozemních komunikacích a obnovení způsobilosti by si vyžádalo výměnu, doplnění nebo opravu podstatných částí mechanismu nebo konstrukce silničního vozidla“.
Podle této definice mohou úřady nechat odtáhnout jen na první pohled očividně nepojízdné auto.
„Třeba když je auto vyhořelé, zdemolované nebo mu chybí půlka,“ popisuje mluvčí městské policie Jan Čihák. I když auto zabírá parkovací místo ostatním a zjevně je nikdo nepoužívá, město s ním podle vyjádření několika oslovených úředníků nemůže nic dělat.
Z pohledu Prahy 6 tak na jejím území žádný vrak není. „Ani jedno z uvedených aut nesplňuje kritéria nutná pro takovou klasifikaci,“ říká mluvčí šesté městské části Martin Churavý.
Ani u „opravdových“ vraků už není situace tak jednoduchá jako dříve. Úředník, který si nepřál uvést své jméno, podotkl, že nový zákon vše jen zkomplikoval. Ještě předtím, než úřady vůbec mohou majitele vozu vyzvat, aby s ním odjel, se totiž musí odehrát administrativní kolečko mezi městskou částí, strážníky a Správou služeb hlavního města Prahy (SSHMP).
Modelová situace: občan Prahy 6 nahlásí městské policii vrak, policie ho prověří a informaci předá SSHMP. Správa služeb pak rozhodne, zda jde o vrak.
Pokud SSHMP rozhodne, že se auto vměstná do škatulky vrak, předá štafetu zpět městské části. Až ona pak lístkem na autě a zprávou na úřední desce nařídí majiteli auta, aby s ním odjel. Pokud to do dvou měsíců neudělá, přichází na řadu odtah.
„Chápu, že to na Pražany působí tak, že se nic neděje, když kolem auta každý den procházejí, ale celý proces nějakou dobu trvá,“ dodává mluvčí Prahy 6 Churavý.
Modré zóny jako řešení
Možná trochu nečekanou výhodu v tomto ohledu přinášejí mnohými Pražany nenáviděné modré pruhy podél silnic.
„U nás problémy s vraky nemáme, protože jsou tu na celém území modré zóny, což řešení zjednodušuje. Pokud auto parkuje tam, kde nemá, můžeme ho nechat odtáhnout,“ hlásí vedoucí odboru dopravy Prahy 3 Milan Kepka a potvrzuje to i mluvčí Prahy 6, ve které se silnice natřely namodro teprve nedávno.
„Zavedení zón placeného stání skutečně částečně přispělo ke zlepšení celé situace, neboť vozidla nedisponující platným parkovacím oprávněním je alespoň možné nechat ze zazónovaných oblastí odtáhnout,“ uvedl Churavý.
