„Je nutno komplexně obnovit interiéry i s technickým a bezpečnostním zařízením. Součástí rekonstrukce interiérů bude i vetknutí výtahu do budovy,“ uvedla ředitelka Muzea hlavního města Prahy (MPP) Zuzana Strnadová.
Zbrusu novou podobu získá také nezbytné zázemí pro návštěvníky – vznikne nová pokladna, šatna, muzejní obchod a toalety. Centrála muzea se také stane bezbariérovou.
Velké stěhování stovek položek z prostor muzea začne 15. června.
„V odborných odděleních zaměstnanci zabalí a bezpečně přestěhují do depozitu přibližně 578 předmětů z historických sbírek a 744 archeologických exponátů,“ přiblížila mluvčí MMP Martina Hoffmanová.
Speciálního zacházení se v době nadcházejícího velkého stěhování a přestavby dostane ikonickému exponátu MMP, Langweilovu modelu Prahy z 30. let 19. století. Ten zůstane na místě, ochrání ho speciální sarkofág.
„Zvláštní záštity získají také umělecké a umělecko–řemeslné prvky, které tvoří součást muzejní budovy,“ vysvětlují zástupci MMP.
Mezi ně náleží i malovaný strop pocházející z domu U Císařských ze 17. století, který stával na rohu Jindřišské ulice a Václavského náměstí.
Samotná přestavba odstartuje na začátku září. „Za 120 let své existence neprošla budova žádnou větší či generální rekonstrukcí. Probíhaly v ní pouze dílčí úpravy,“ uvedla Strnadová.
O generálce budovy na Florenci se uvažovalo od roku 2004. „A to včetně nejprve dostavby a posléze výstavby nové budovy muzea v blízkosti té stávající. V roce 2012 byla ale dokončena pouze celková obnova fasády,“ vysvětlili zástupci MMP.
Znovu otevře Langweil
Muzeum hlavního města Prahy ví, jak budovu v roce 2022 otevře. „Půjde o velkou unikátní výstavu rozloženého Langweilova modelu Prahy s využitím moderních audiovizuálních technologií,“ řekla Hoffmanová.
Za dva roky MMP představí i další modely Prahy, byť nejsou tak proslulé jako Langweilův, a to od historických až po ty současné. Poté postupně vedení muzea otevře nové expozice o dějinách metropole.
Výstavy a další akce bude MMP po dobu rekonstrukce pořádat v dalších objektech – třeba v domě U Zlatého prstenu, ctěnickém zámku, v pražských věžích, Podskalské celnici či dokumentačním centru Norbertov. Tam od 18. června plánuje expozici „Adolf Loos. Opakování génia“, věnovanou slovutnému architektovi.
O tom, že budova nebude pro potřeby MMP dostačovat, věděl již její tvůrce Antonín Balšánek na počátku 20. století. „Muzeum ošetřuje přes milion sbírkových položek, vystaveno je zhruba procento z nich,“ vysvětlila Pavla Státníková, kurátorka sbírek MMP
Palác či novostavba
MMP by rádo získalo Desfourský palác v ulici Na Florenci, o nějž má dlouhodobě zájem. Tato rezidence náleží městu. Novostavba muzejního objektu v sousedství stávající budovy MMP v místech, kde stávalo bezohledně zlikvidované těšnovské nádraží, představuje další variantu.
„Otázka zní, zda udržet v lokalitě Těšnova rozvolněnou zástavbu, anebo zvolit ucelenější řešení,“ popsal vize architekt Ladislav Lábus, jenž se tématem nové stavby zabývá řadu let. Na Těšnově by lidé mohli obdivovat sbírky archeologického muzea.
To v Praze fungovalo od počátku 20. století v zámečku na Hanspaulce. Nejprve šlo o privátní expozici archeologa Josefa Antonína Jíry, jíž od 40. let 20. století převzalo MMP. Muzeum přestalo fungovat v roce 1969, kdy se změnilo v badatelské pracoviště a výstavní sály se staly depozitem. Archeologické sbírky se později stěhovaly do nového objektu ve Stodůlkách, Hanspaulku získal v 90. letech nový majitel.
Centrální objekt MMP se za dva roky zařadí mezi nově rekonstruované muzejní budovy v Praze. K nim náleží především Národního muzeum na Václavském náměstí, jež prošlo obnovou za 1,8 miliardy korun před přibližně dvěma lety.
Naopak na budovu v Praze čeká například Muzeum paměti XX. století. Diskutovalo se o jeho umístění v prostorech někdejšího Stalinova pomníku na Letné, anebo na Strahovském stadionu.
Evergreenem je v tomto ohledu hledání prostor pro Muchovu Slovanskou epopej. Prostor se v Praze pro cyklus obrazů hledá sto let a stále marně.
