Vyhrazené parkovací místo mohou podle ombudsmana Stanislava Křečka dostat i lidé úplně bez průkazu. Vyplývá to z evidence ombudsmana. Mluvčí kralupské radnice Aleš Levý sdělil, že rada města rozhodla v lokalitě o zřízení jednoho nového obecného parkovacího místa pro tělesně postižené.
Muž trpící těžkou artrózou nosných kloubů a páteře se na ombudsmana obrátil poté, kdy mu město po revizi parkovacích míst neudělilo souhlas s obnovením vyhrazeného stání před jeho bydlištěm. Město totiž po revizi parkovacích míst začalo udělovat souhlas s vyhrazeným parkováním jen držitelům průkazu ZTP/P, tedy lidem se zvlášť těžkým postižením, kteří vyžadují asistenci.
„Rada města po opakovaném projednávání této věci rozhodla o zřízení jednoho nového obecného parkovacího místa pro tělesně postižené osoby, a to v blízkosti konkrétního bytového domu,“ uvedl Levý a dodal, že rada zároveň uložila Technickým službám města Kralupy nad Vltavou zřídit zmíněné parkovací místo po dokončení opravy povrchů na sídlišti Hůrka.
Ombudsman se muže zastal, město podle něj pochybilo. Vycházel z antidiskriminačního zákona, který podle ombudsmana nepředpokládá, že by se zdravotní postižení prokazovalo pouze průkazem ZTP či ZTP/P.
Pavel navrhl na ombudsmana advokáta Dohnala a Šimáčkovou Laurenčíkovou |
Práva a povinnosti ve vztahu k lidem s postižením podle tohoto zákona podle ombudsmana plynou i v případech, kdy je zdravotní postižení očividné (například chybějící končetiny), nebo když je zdravotní stav doložený lékařskými zprávami či jinými dokumenty.
Podstata zdravotního postižení tedy podle ombudsmana není vázána výhradně na konkrétní typ průkazu a na průkaz jako takový.
„Udělení souhlasu se zřízením vyhrazeného parkování pro člověka s postižením nelze podmiňovat tím, že žadatel je držitelem průkazu ZTP či ZTP/P. Je pravda, že zdravotní postižení držitelů těchto průkazů je spolehlivým způsobem prokázáno. Město by tak mělo tyto průkazy při svém rozhodování brát v úvahu. To ale neznamená, že člověk s postižením, který průkaz nevlastní, automaticky nemá právo na přiměřené opatření v podobě souhlasu s vyhrazeným parkováním,“ uvedl Křeček.
Vychovatelky bily postižené děti. Chyboval ředitel i inspekce, míní ombudsman |
Naopak je podle něj potřeba individuálně posoudit zdravotní stav každého žadatele za pomoci podkladů, které ke své žádosti přiložil. Uvedl, že i člověk bez průkazu ZTP či ZTP/P může mít zdravotní postižení takového charakteru, že nutně potřebuje parkovat blízko svého bydliště.
Ombudsman tak městu doporučil, aby přehodnotilo metodiku ohledně přidělování vyhrazených parkovacích míst a situaci stěžovatele znovu posoudilo.
