„Vybírali jsme mezi několika tématy a mně nejzajímavější připadalo ztvárnění problematiky plastické chirurgie po zraněních, způsobených například minami,“ uvedl umělec.
Příprava návrhu malby trvala několik měsíců. Samotný streetart se připravoval asi tři týdny na konci loňského roku v nepříliš snadných klimatických podmínkách. Dílo bude k vidění následujících čtrnáct měsíců.
Obraz pracuje s rozšířenou realitou. Je na něm QR kód, jehož naskenováním se malba divákům v mobilním telefonu promění v animaci. „Ta ještě víc objasní zobrazené téma. Aby malba na ulici u lidí něco vyvolala, musíme brát v potaz to, že jdou často jen okolo. Není to malba, kterou mají v obýváku, můžou o ní přemýšlet a hledat skrytý smysl,“ vysvětlil výtvarník.
Téma vybrala organizace Lékaři bez hranic, protože ve válečných zónách zůstává často munice, zaminovaná pole a místní obyvatelé jsou tak v nebezpečí i několik let až desetiletí po válce. „O válečných konfliktech slýcháváme ve veřejném prostoru v posledních měsících hodně. Tímto uměleckým dílem se snažíme ukázat jeden ze specifických, často velmi drtivých aspektů dopadu války na civilní obyvatele, který si ne každý možná uvědomí,“ uvedla ředitelka české kanceláře Lékařů bez hranic Sylva Horáková.
Oprava malby o operaci Anthropoid zabere 50 hodin, vandal ji poničil už několikrát |
V mnoha zemích, kde lékaři působí, nemá tamní zdravotnický systém kapacitu nabízet možnost rekonstruktivní chirurgie, která umožní pacientům po úraze návrat do běžného života. Výjimkou je jordánský Ammán, kde zdravotníci ošetřují oběti konfliktů v Sýrii, Iráku a Jemenu.
„Tento projekt je pro nás výjimečný, protože vedle akutní medicíny jsme schopni nabídnout i pokročilou péči o válečné oběti. Náš tým například zašívá chlopně, spojuje přerušené nervy a provádí jemné operace ruky, což v aktivních konfliktech nebývá možné,“ dodala Horáková.
Tvořil v Pásmu Gazy i na Majdanu. Autor malby schoulené dívky z Ukrajiny vypráví |
Český výtvarník s kazachstánskými kořeny se streetartu věnuje déle než dvacet let, v tuzemsku nyní patří k nejvýznamnějším umělcům v této oblasti. Předloni v březnu vytvořil v pražských Nuslích nástěnnou malbu s motivem holčičky schovávající se pod ukrajinskou vlajkou nebo dívku zpívající na troskách. V souvislosti se 100. výročím vzniku Československa vytvořil malbu plačícího Masaryka na stěně kotelny u přírodovědecké fakulty v Olomouci.
