Nad Benátkami nad Jizerou se tyčí zbytky hradu Dražice, za Mladou Boleslaví narazí zájemci na Michalovickou Putnu, u Bakova nad Jizerou stojí na kopci Zvířetice, nedaleko Bosně býval hrad Valečov, u Mnichova Hradiště Zásadka, Českému ráji vévodí Trosky... a tak by se dalo ještě dlouho pokračovat.
Proč je Putna nakřivo?
Středočeská NEJLetní seriál MF DNES o středočeských unikátech, jež se mohou pyšnit přívlastkem NEJ, vás tentokrát přivádí na Mladoboleslavsko. Právě tady totiž obdivovatelé historie a zajímavých výletů najdou největší koncentraci zřícenin hradů v Česku. Nechte se inspirovat k návštěvě některého z nich. |
„Hrady vznikaly obvykle podél obchodních cest, které touto oblastí vedly směrem do Německa. Roli pochopitelně hrálo i osídlení regionu v blízkosti řeky Jizery,“ řekl MF DNES historik Jaromír Jermář. Všechny podle něho mají své kouzlo a stojí za návštěvu. Začneme třeba Michalovickou Putnou. Ta se tyčí nad příměstskou částí Podlázky a je z ní nádherný výhled do údolí Jizery.
Putnu proslavila hlavně její nahnutá oválná věž, kterou mnozí návštěvníci přirovnávají k šikmé věži v italské Pise. Původně věž, která byla součástí hradu založeného někdy ve druhé polovině 13. století rodem Markvarticů, samozřejmě stála krásně rovně. Mívala dva vstupy, jeden vedl do prvního patra, odkud bylo možné otvorem v podlaze sestoupit do přízemí, druhý vstup vedl do druhého patra s chodbou.
Kdo ví, proč sem turisté nejezdí. Mladá Boleslav příjemně překvapila![]() |
Podle některých historek náklon věže způsobili hledači pokladů, kteří podkopali její podloží. Ostatně v roce 1935 tu byl nalezen váček se 470 stříbrnými mincemi z období třicetileté války. „V jiných pramenech se ale uvádí, že to bylo po zásahu bleskem,“ říká historik Jermář.
Putna ožívá hlavně v létě, a to i díky aktivitám města, které na jejím nádvoří postavilo dřevěný amfiteátr, kde se pravidelně konají koncerty či divadelní představení.
Zkáza ohněm
Návštěvníky lákají také rozvaliny hradu Zvířetice nedaleko Bakova nad Jizerou. Ten byl postaven už před rokem 1287. V místech současných zřícenin se tehdy vypínala gotická pevnost složená ze dvou věží – šlo o mocný hrad Zdislava z Lemberka, syna legendami opředené léčitelky svaté Zdislavy. Původní hrad byl později přestavěn na zámek, právě jeho trosky na Zvířeticích nyní návštěvníci najdou. „Nejde o nic unikátního, hrady se na zámky přestavovaly poměrně často. Lépe pak sloužily jejich majitelům, protože byly komfortnější,“ vysvětluje Jermář. Takové zámky obvykle zůstaly dochované do dnešní doby, Zvířetice ale zničil v roce 1720 rozsáhlý požár.
Zámek ukážou virtuální brýle
Návštěva Zvířetic v sobě mísí historii s budoucností. V informačním centru pod hradem lze totiž absolvovat cestu zpět časem a za pomoci videotechniky si prohlédnout, jak hrad, respektive později zámek, kdysi vypadal. „Navíc máme novinku v podobě virtuálních brýlí, které si mohou návštěvníci u nás za poplatek zapůjčit přímo na zřícenině si prohlédnou prostorovou vizualizaci, jak zámek původně vypadal,“ láká k návštěvě vedoucí Informačního centra Zvířetice Vojtěch Dvořák. K brýlím turisté dostanou seznam míst, kam se mohou postavit a pozorovat kolem sebe, kde dříve byly celé zdi, okna a jak vlastně celý zámek vypadal.