Papírový model starého jeřábu Tatra 148 AD 20 vyladil mladý modelář a projektant Michal Traj do posledního detailu. Michala nebaví klasické papírové modelářství, své modely kromě lepení proto upravuje, doplňuje a hlavně nespočetněkrát barví, aby dosáhl hodnověrné patiny.
Staré tatrovky jsou plné koroze, mají oprýskanou barvu, zohýbané plechy, skvrny od oleje, ojeté špinavé pneumatiky a doplněné jsou i o drobné náčiní. Nic z toho přitom nebudí dojem, že je to vyrobené z papíru. S těmito modely Traj sklízí na modelářských soutěžích jedno ocenění za druhým.
Při pohledu na vaše modely je zjevné, že jste velký detailista, promítá se to i do vašeho života?
Docela jo, štvou mě i takové drobnosti jako fleky na autě. Mám rád pořádek.
Přitom teď děláte modely starých oprýskaných vraků...
Mám rád výzvy, lákají mě modely, na kterých se mohu vyřádit, dělat rez, odřeniny a tak podobně. Tvorba čistého modelu by mě nebavila, předlohu si proto nacházím co nejzajímavější, aby měla spoustu barev a odstínů a nebylo to nudné.
Michal TrajJednadvacetiletý modelář Michal Traj začínal s modelářstvím klasicky – jako dítě si vystřihoval a lepil modely z časopisu ABC. Pak začal objevovat modely na internetu, dotvářet je a hlavně je barvit a dávat jim patinu. Výsledkem jsou zcela realistické makety. První takovou se stal jeřáb Tatra 148 AD 20, který dokončil vloni na podzim. Nyní pracuje na autobagru Tatra 815 AT-802. Jeho modely budou k vidění například na listopadové výstavě Neratovický papír, kde vloni získal s jeřábem první místo. Vystudoval střední průmyslovou školu stavební a nyní pracuje jako projektant v pražském architektonickém ateliéru.  |
Snažíte se o to, aby vaše modely byly co nejblíže své předloze?
Chci, aby vypadaly reálně, nemusí ale být úplně stejné. U jeřábu jsem dost věcí doplnil podle fantazie. Zkoušel jsem na něm různé postupy výroby odřenin, špíny, rzi a tak podobně, teď u Tatry 815 AT-802 dbám na každý detail, včetně opadaných lístků a nepořádku v radlici, tak jak to bylo u předlohy.
U modelů řešíte i množství detailů, které ve finále nejsou ani vidět, proč? Například u rozdělaného autobagru máte podrobně vyvedený motor, ten ale bude schovaný pod kapotou.
Nad tím už jsem taky přemýšlel a zvažuji, že motor použiji jinde. Skryté detaily jsem ale dělal i u jeřábu, například na podvozku je spousta neviditelné práce, převodovka je detailně zpracovaná.
Na jeřábu jste strávil přes tisíc hodin, to vás to tak dlouho bavilo?
Mnohdy mě to samozřejmě nebavilo a bylo to o nervy. Je strašně těžké se opravdu udržet, abych to ke konci neodfláknul, protože to přirozeně chci už mít hotové. V tom, abych to neuspěchal, mi pomáhá můj kamarád, modelář Michal Dostál z Jablonce nad Nisou, který přebarvované modely dělá už dlouho a je v tom na špičkové úrovni. Sám si mě vyhlédl a naučil mě spoustu věcí, jezdil jsem k němu modelařit třeba i na celé víkendy. Dodnes je mým vzorem. Díky němu jsem se začal věnovat přemalovaným modelům.
Jak na modelu děláte například odřeninu či oprýskanou barvu?
Na to existuje speciální přípravek na odřeniny, v podstatě je to lak, který nepustí barvu pod sebou. Na něj se nastříká další akrylová barva. Mokrým štětcem se potom přes to jezdí a barva pouští a začne praskat tak jako ve skutečnosti, oloupaná barva má i hrany. Někdy na díly nanesu více než šest vrstev barvy.
Jste fanoušek techniky?
Vůbec, je to pro mě neznámá věc, i když o jeřábu toho teď vím už tolik, že bych jej snad dokázal sestavit i ve skutečnosti. Zkoumáním fotografií předlohy, včetně těch detailních, někdy strávím víc času než samotným lepením.
Dostal jste nějakou nabídku za váš jeřáb?
Ten bych jen tak neprodal. Jeden zájemce byl, řekl jsem si za něj padesát tisíc korun, což je ale i tak málo, vyšlo by to na padesát korun za hodinu práce.
Co vám modelářství přináší?
Mám radost z výsledku a hlavně mě baví to stavět. Je to něco jako malování obrazu, myslím si, že s uměním to má dost společného. Vytvářet odřeniny, stékající špínu, rez a tak podobně, to není vůbec snadné. Zároveň si u toho dost odpočinu. Dříve jsem dělal různé sporty, ale u ničeho jsem moc dlouho nevydržel. Teď překvapuji sám sebe tím, kolik času jsem schopen u jednoho modelu strávit. Samozřejmě mě těší i úspěchy na soutěžích, i když kvůli tomu to nedělám. S jeřábem jsem byl na pěti soutěžích, čtyřikrát z toho to byl nejlepší model výstavy.
A je něco, co je vám na modelářství protivné?
Sériová výroba, tu nesnáším. Když třeba musím udělat šestnáct stejných kol, tak to mě opravdu nebaví. Dost jsem se nazlobil i s kulatou kabinou jeřábu, něco takového už v životě dělat nebudu.
