„Postupně dočišťujeme příchozí připomínky a dokončujeme jejich vypořádání. Celkem těch připomínek máme přibližně 10 tisíc kusů, což je významně méně, než bylo před třemi lety, kdy jich bylo 18 tisíc. A významně méně než před sedmi lety, kdy jich bylo 45 tisíc,“ řekl ředitel odboru územního rozvoje magistrátu Filip Foglar.
Metropolitní plán se tak po 14 letech přibližuje schválení. „Vyjádření je daleko méně než v předchozích kolech. Protože tím, jak se upravují jen některé části, tak klíčová vyjádření máme už za sebou,“ potvrdil ředitel Institutu plánování a rozvoje (IPR) Ondřej Boháč.
Z deseti tisíc vyjádření 21 procent náleží připomínkám zastupitelů a zastupitelek městských částí.
Padesát procent jsou námitky, které mohou podat pouze lidé, které nějakým způsobem nový územní plán ovlivňuje. Patří sem vlastníci pozemků, developeři nebo investoři. Necelou třetinu vyjádření tvoří připomínky, jež může podat kdokoliv.
Z Metropolitního plánu se stal diktát, kritizuje jeho novou podobu původní autor |
Podle Foglara je velký podíl nejnovějších připomínek městských částí souhlasný (64 procent). To znamená, že radnice konkrétní části metropolitního plánu akceptují.
„Mnoho městských částí říká, že věci, které nešly nebo nepůjdou zapracovat, se budou řešit následně dle stavebního zákona tím, že se Metropolitní plán může nadále opravovat,“ uvedl Foglar.
Výhradně souhlasné připomínky podaly Praha 2 a 6. Nejvíce si stěžovaly okrajové části města, například Vinoř (41 negativních vyjádření), Běchovice a Koloděje. Zdaleka nejvíce podnětů podala Praha 8, celkem 555 a 91 procent z nich bylo souhlasných.
Každou připomínku magistrát a IPR digitálně zpracovávají a posuzují, zda se v územním plánu na daném místě něco změnilo. Pokud ne, tak požadavkům na základě zákona nelze vyhovět.
Připomínky jdou proti sobě
„Máme tam poměrně hodně nesouhlasů s novými železničními spojeními. Ať už je Metropolitní expres spodem (železniční tunely pod městem, které propojí mimo jiné Masarykovo nádraží a letiště, a dále trať vede na Kladno, pozn. red.), nebo vysokorychlostní tratě a rozsah zatulenování. Ale je zjevné, že jsou to připomínky, kterým úřad nebude umět vyhovět, protože jsou to celoměstské veřejné zájmy,“ přiblížil Foglar.
Jak bude vypadat Praha v roce 2030: metro bez řidičů, nové čtvrti i vlak na letiště |
Další stížnosti míří na Pražský okruh stejně jako roce 2019, kdy se začaly projednávat první připomínky. Další stížnosti se tehdy týkaly letiště.
„Velkou část připomínek opět tvoří požadavky na nové rozvojové a zastavitelné plochy na okraji města. To je část, která je odpracovaná. Tady se našel kompromis a ministerstvo životního prostředí poměrně vyvážené rozsahy těch ploch akceptovalo,“ dodal Foglar.
Někdy jdou připomínky proti sobě a tím pádem nejde vyhovět každému. Například 20 procent přispěvatelů požaduje, aby se v Praze stavělo více bytů, a stejný podíl, aby se stavělo bytů méně.
Doprava v nových čtvrtích. Rozvoj Prahy si vyžaduje dostavět celé okruhy |
Metropolitní plán, který existuje v digitální podobě, čeká schválení radními v květnu, v témže měsíci o něm budou hlasovat i zastupitelé města.
Boháč zmínil, že dokument už odsouhlasily orgány státní správy. Patří mezi ně ministerstva dopravy, kultury, obrany a životního prostředí. Město se dohodlo také s Obvodním báňským úřadem, svými hasiči a odborem ochrany prostředí magistrátu.
Praha ví, jak dál poroste. Magistrát dokončil Metropolitní plán, ukáže ho v říjnu |
„Potřebujeme digitální metropolitní plán kvůli tomu, abychom mohli povolovat, abychom z něj mohli generovat data. Potřebujeme ho, abychom měli podklad pro podrobnější materiály v rámci plánovacích smluv. Z dat je zřejmé, že exaktní dohodu v území jste schopni dosáhnout lépe v tom podrobnějším měřítku, než v tom velkém,“ vyjmenoval výhody Metropolitního plánu náměstek pro územní rozvoj Petr Hlaváček.
Metropolitní plán umožní podle Boháče vybudování 350 tisíc bytů. „Aktualizovaná verze zahrnuje také výstavbu 100 kilometrů nových tramvajových tratí, podzemní vedení železnice i vysokorychlostní tratě,“ dodal Boháč.
