Tunelem z pražské stanice linky metra B Invalidovna se v plné rychlosti řítí souprava. Na peróně následující Křižíkovy však jeden z cestujících náhle mačká záchranné tlačítko pro nouzové zastavení vlaku – do kolejiště spadl člověk. Vagóny prudce brzdí. Tragédii se podařilo předejít...
K naplnění popsaného scénáře minulý týden ve čtvrtek, kdy po nešťastném pádu do kolejiště „béčka“ zemřel nevidomý muž, chybělo jen málo. Stačilo přitom, aby někdo z více než dvaceti přítomných na nástupišti pohotově vyhledal záchranné tlačítko, rozbil ochranné sklo a stlačením zamezil příjezdu vlaku.
Souprava v době mužova pádu ještě stála v předchozí zastávce, dvě minuty od Křižíkovy. Cestující do centra tak měli bezmála několik desítek sekund k vyhledání tlačítka a jeho použití.
„Kdyby někdo věděl, že ho má stlačit, a učinil tak bezprostředně po pádu muže, vlak by z Invalidovny ani nevyjel,“ říká vedoucí odboru komunikace Dopravního podniku hlavního města Prahy (DPP) Daniel Šabík.
Tragédii v metru mohli lidé zabránit, ale nedokázali rozbít sklíčko u alarmu |
Podle mluvčí pražské policie Evy Kropáčové kamerové záznamy z místa dokazují, že nevidomý z perónu spadl nešťastnou náhodou, když „šlápl naprázdno“. „Nebylo to ovšem tak, že by mu lidé nechtěli pomoct. Někteří začali brát telefony a volat na tísňovou linku, nikdo však zřejmě ani netušil, že má udělat to nejpotřebnější – hledat tlačítko.“
Jeden stisk zachrání život
Tlačítko pro nouzové zastavení vlaku má přitom každá stanice. „U každé koleje jsou dvě, zhruba na začátku a na konci nástupiště. Jeho přesné umístění záleží na architektonickém řešení stanice,“ vysvětluje vedoucí odboru Technologie provozu DPP Eduard Votava.
Záchranné tlačítko pro nouzové zastavení vlaku v pražském metru B ve stanici Křižíkova (15. srpna 2024)
S novináři tak ve čtvrtek večer přistupuje právě k tomu na Křižíkově ve směru do centra. Je označeno výraznou červenou barvou a nachází se asi ve třetině perónu. Použití názorně demonstruje: „Stačí palcem či loktem promáčknout tenké sklo a stlačit ho.“
Přijíždějící metro lze zastavit ještě ve chvíli, kdy už se z tunelu ozývají zvuky. Stlačení ovlivní vlakový zabezpečovač a vozu nakóduje nulovou rychlost.
Pád nevidomého do kolejiště zastavil metro na lince B. Policie zjišťuje příčinu |
Doba brzdění podle Šabíka záleží na několika faktorech. „Vlak bude brzdit delší dobu, když pojede v provozu a plný. Také záleží na konkrétní stanici a sklonu, po kterém se do ní přijíždí. V průměru ale můžeme mluvit o brzdné dráze sto metrů,“ shrnuje. Metro při jízdě v tunelu dosáhne až 80 km/h, do stanice pak přijíždí v rychlosti průměrně o 25 km/h nižší.
„Tlačítko je možné použít i v případě, že vlak stojí ve stanici a cestující spadne mezi vagóny. Zmáčknutí pak znemožní odjezd,“ doplňuje Votava další využití.
V každé stanici se sice nachází dozorčí, který sleduje záběry z kamer v kukani, avšak je vytížen tolika úkony, například řízením eskalátorů, že není schopen pohyb v kolejišti vždy uhlídat. Pomáhat tak často musí pouze další cestující. „V žádném případě jim ale nedoporučujeme, aby do kolejiště za dotyčným skákali,“ apeluje Kropáčová.
V kolejišti si lehněte do žlabu
Navíc existují i případy, kdy člověk do kolejiště spadne až v moment, kdy je už metro vidět v tunelu, a vlak tak ani při použití nouzového tlačítka nedokáže dobrzdit. „V takovém případě si člověk musí lehnout do žlábku mezi kolejemi, na záda nebo břicho, jak dokáže, a čekat na příjezd a pomoc IZS,“ radí Votava.
Ve zmíněné situaci je však dotyčný podle Votavy často tak otřesený nebo zraněný, že postupu není schopen.
Víte, kde hledat nouzové tlačítko k zastavení vlaku metra a uměli byste ho použít?
Nejvíc střetů je na lince B
Manipulací s tlačítkem policie běžně za rok registruje zhruba 1 200 na všech linkách. Podle Kropáčové ale jen v deseti procentech případů je použito oprávněně, tedy po vstupu do kolejiště, pádu velkého předmětu nebo člověka.
„Sklo je tak tenké, že se stačí opřít batohem a může prasknout,“ doplňuje Šabík. Jeho bezdůvodné použití je ale přestupkem se škodou do 10 tisíc korun. Hra s ním se tudíž nevyplácí.
Vstupů do kolejiště, pádů a střetů s vlakem jen za sedm prvních měsíců letošního roku DPP registruje celkem 105. Ke srážce metra a člověka podle Šabíka nejčastěji dochází na nejdelší lince B.
Meziroční nárůst všech událostí v kolejišti podle statistik činí dokonce 23,5 %. Jen pádů ale v porovnání s rokem 2023 ubylo, a to o 30 %, letos jich DPP registruje zatím 21, loni to bylo do července 30.
Střetů metra s člověkem nicméně Praha letos zaznamenala už pět. Loni ke stejné události přitom za prvních sedm měsíců došlo jen dvakrát. Podle Šabíka jde tak o nárůst 150 %.
