Čas se na tomto místě zastavil, i když se nachází kousek od frekventované Jižní spojky a rušné Bohdalecké ulice. Drobné baráčky se zahrádkou nebo s dílnou vypadají idylicky, je tu také zapomenutý autobazar.
Za první republiky magistrát v území Na Slatinách poskytl pozemky pro nouzovou výstavbu. Za 100 či 200 korun ročně tady ve 20. letech bydleli třeba legionáři. Lokalitu proslavil snímek Obecná škola. Bohdalec-Slatiny představuje i jednu z velkých metropolitních rozvojových zón o rozloze 201 hektarů. Vzniknout zde má čtvrť se 17 500 byty pro 35 tisíc obyvatel.
Po odkladech se začal stavět další úsek metra D, celá linka bude hotová za šest let |
Dopravu, kterou dnes zajišťují tramvaje a autobusy, zde asi za deset let doplní vysokorychlostní trať (VRT) a její technické zázemí. Nový terminál ve stanici Zahradní Město poslouží po dokončení nejen VRT a klasickým rychlíkům, ale také příměstským vlakům.
„Terminálem Zahradní Město by mělo denně projít až 80 tisíc cestujících,“ uvedl Martin Valovič (ODS), starosta Prahy 10. Dojde také na přeložku Průběžné ulice, kudy nyní vede tramvajová trať.
Páté metro
Bohdalec-Slatiny jsou i místem, které by mělo být podle některých dopravních expertů napojeno na okružní pátou linku metra. „V budoucnu bude mít tolik obyvatel, kolik mají Vysočany. Pouze plánovaná tramvajová obsluha, jakkoliv důležitá, v budoucnu stačit nemusí,“ uvedl architekt a urbanista Václav Brejška.
Stanice Eden či Michle by měly tvořit část z pomyslných přívěsků na náhrdelníku vedeném od Nákladového nádraží Žižkov, přes Olbrachtovu a Dvorce na Anděl. I v těchto případech se jedná o lokality s rostoucí rezidenční výstavbou.
Druhá část linky metra D se začne stavět v červnu, přípravné práce už odstartovaly |
Ze Smíchova na Pankrác trvá cesta veřejnou dopravou 26 minut, autem nejméně 10 minut. „Óčkem“ by to mělo být devět minut. Podobně je to z Anděla do Edenu – nyní cesta MHD zabere 23 minut a 18 minut autem – metrem O by se cesta zkrátila na 14 minut.
Mezi Podolím a Olbrachtovou by ve špičkách mohlo okružní metro používat okolo 140 tisíc pasažérů. Na Olbrachtově ulici by bylo možné přestupovat na linku D, na Budějovické na „céčko“. Okružní trasa by na cestě umožnila přestup i na trasy B a A.
„K projektu tangenciálně okružní kolejové trasy, známé jako metro E, Institut plánování a rozvoje dopracovává analytickou část a na začátku září by městská rada měla schválit přípravu zadání studie proveditelnosti,“ popsali další postup zástupci magistrátu.
Konečná metra D se má jmenovat Prameny, nikoliv Depo Písnice, doporučila komise |
Cena okružní linky by podle odhadů měla vyjít podobně jako vznikající první úsek metra D, asi na více než 50 miliard korun. Před třemi lety podobný krok navrhoval zastupitel Adam Scheinherr (Praha sobě), nynější kandidát na primátora.
Ne všichni politici jsou však nápadem na další trasu „podzemky“ nadšení. „Pátá linka není v současné době v ekonomických silách hlavního města, takže se pojďme klidně bavit o nějaké etapizaci a výhledech, kdy by se to mohlo stavět, ale cokoliv teď slibovat je čistý populismus,“ zdůraznil Tomáš Portlík (ODS), starosta Prahy 9 a kandidát na primátora.
Portlík také upozornil, že Praha má aktuálně několik dalších nesplněných úkolů, na které se musí zaměřit. „Jde o metro D a městský okruh,“ dodal Portlík.
Vize z „osmdesátek“
Variantu okružní trasy metra řešili urbanisté a architekti již na konci 80. let. Na jaře 1988 vedení hlavního města schválilo tzv. Komplexní studii rozvoje městské hromadné dopravy.
„Nadešla doba znovu se podívat na pojetí sítě metra ze 60. let. To, co se dosud postavilo, se ukázalo být dobré, ale tehdy nedohlédnutelné konce vyžadovaly kritický pohled,“ poznamenal Blahomír Borovička, do roku 1989 hlavní pražský architekt.
Urbanisté řešili nejen trasu metra D, ale i případnou pátou linku E. „Nakolik se okružní myšlenka uskuteční, není jasné, ale v prognóze rozvoje Prahy do roku 2025 zanesena byla,“ vzpomínal Borovička.
