Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvZatímco Kukla je propagátor návratu sloupu, Stropnický se řadí k odpůrcům této stavby.
Sochař Váňa uvedl, že sloup na Staroměstském náměstí chybí a bez něj má náměstí „otevřenou ránu“.
„Za primátora Bohuslava Svobody jsme dostali stavební povoleni a byla podepsána dohoda o provedení stavby. Tak jsme na sloupu začali pracovat, ale později se vedení města zase rozmyslelo, my ale museli pokračovat v práci, aby se to dovedlo do konce,“ řekl v diskuzi Váňa s tím, že pokud by stavbu nyní nezahájil, tak by stavební povolení propadlo.
Stropnický ovšem upozorňuje na to, že sloup lze chápat i symbolem náboženské „poroby“ českého národa, protože odkazuje i na habsburskou rekatolizaci českých zemí.
Tomu ale oponuje Kukla. „Nemusí být člověk historikem, aby si uvědomoval, že veškeré památky kolem nás mají spoustu symboliky, nesou nějaké příběhy. V dnešní době je ale myšlení jiné. Pro mne je obnovení sloupu zcela prosto náboženských konotací, prostě byl krásný a na náměstí patří,“ uvedl.
Podle Stropnického by ale místo kopie Mariánského sloupu mohl na jeho místě stát například nový památník, který by připomínal konec třicetileté války.
„Vhodným řešením by bylo uspořádat veřejnou soutěž na nové moderní dílo, které by mohlo nést symboliku sloupu, nebo by odkazovalo k třicetileté válce. Prostor pro repliku Mariánského sloup by bylo lépe nalézt na méně exponovaném místě,“ řekl Stropnický.
Sloup byl vztyčen jako projev díků Panně Marii za úspěšnou obranu metropole před Švédy na podzim roku 1648. Byl vysoký téměř 14 metrů a nesl dvoumetrovou pozlacenou sochu Panny Marie stojící na přemoženém drakovi.
Po vzniku samostatného Československa byl 3. listopadu 1918 stržen davem Žižkováků, kteří ve sloupu spatřovali symbol svrženého habsburského režimu.
Vedení města Prahy začalo brzy uvažovat o navrácení sloupu. Krátce poté však měli do metropole přijet někteří zahraniční politici. Rozhodlo se proto, že poničená a chybějící dlažba bude doplněna a sloup se prozatím nevrátí.
Další snahy o jeho obnovení se datují do padesátých a posléze 90. let minulého století, tyto plány ovšem byly znovu odloženy. A to přesto, že se povedlo na sloup získat i platné stavební povolení.
Otázku návratu tak nejnověji rozdmýchal autor repliky sloupu Petr Váňa, když na konci května se staviteli odkryl základy původního sloupu.To se nakonec neobešlo bez zásahu policie.
V polovině června se pak Váňa se spolu s dalšími kameníky vrátil do Prahy a na lodi přivezli všechny díly potřebné k sestavení sloupu.
Téma se pak dostalo i na jednání pražského zastupitelstva, které jednalo o revokaci svého posledního stanoviska z roku 2017, kdy s novým umístěním sloupu nesouhlasilo. Návrh ale neprošel, stejně jako plán povolit sochaři Petru Váňovi a jeho spolupracovníkům zábor místa na Staroměstském náměstí, kde sloup do roku 1918 stál.
