Desetiletý školák s batohem na zádech práskne dveřmi auta a mizí ve škole. Z dalšího vozu vybíhají děti dvě a z třetího vystoupí prvňáček s maminkou, která ho vede za ruku do školní budovy. Had rodičovských aut se pomalu sune ulicí a jejich řidiči – obvykle maminky a sem tam nějaký tatínek – očima „postrkují“ vozy před sebou.
Mezi tím vším se pak proplétají děti, které přišly pěšky nebo přijely městskou dopravou. Do zvonění zbývají už jen minuty. Podobný obrázek je v ranní dopravní špičce k vidění snad u každé pražské školy.
Řešením je projekt Školní ulice, který vždy od 7:30 do 8:00 hodin, tedy třicet minut před vyučováním, zakazuje autům vjezd do ulice vedoucí kolem školy. Projekt zahájily loni na podzim základní školy Stoliňská a Chodovická v Horních Počernicích, kde už auto při ranní „školní“ špičce najelo na strážníka a srazilo dítě.
Cílem projektu je zabránit chaosu, ochránit děti a zlepšit kvalitu ovzduší u škol, která se kvůli „mama taxi“ rapidně zhoršuje. Princip projektu Školní ulice, se kterým přišel magistrátní odbor dopravy, je prostý. Nejprve je na tři zkušební týdny pomocí provizorního přenosného dopravního značení před vyučováním zakázán vjezd ke škole.
Pokud se nová úprava ujme, přijdou na řadu trvalé dopravní značky. To je případ zmíněné počernické Stoliňské ulice, kde v prvních týdnech u zákazu vjezdu stáli žáci i kantoři s letáky a vysvětlovali řidičům důvody opatření.
Podle ředitele školy Martina Březiny se loni v září po necelém měsíci snížil počet žáků, které rodiče pravidelně vozili do školy autem, o dvacet a naopak přibyli ti, kteří docházejí pěšky.
Minimálně stejný přínos očekává Praha 6, která zavedla Školní ulici u Základní školy Hanspaulka v pondělí 13. září. „Stejně jako v předešlých případech také oni zvolili nejprve zkušební režim. V ulici jsou zábrany z kuželů a u zákazu vjezdu jsou hlídky. Projekt by měl zatím trvat do konce tohoto roku,“ říká Karolína Klímová z magistrátního odboru dopravy.
Inspiraci pro projekt Praha našla v rakouské metropoli. „Vídeň v roce 2019 začala se dvěma školami a počet se rozrostl,“ vysvětluje Klímová. Magistrát podle náměstka primátora Adama Scheinherra (Praha sobě) projekt pouze zaštiťuje. „Řešíme dopravní stránku věci, ale jinak záleží hlavně na konkrétních městských částech,“ říká Adam Scheinherr.
Pokud vozíte děti do školy, z jakého důvodu?
Problematická Chodovická
I když u počernické školy v Chodovické projekt Školní ulice natrvalo nezůstal, městská část si nechala vypracovat odbornou studii a zvažuje zavést v okolí výraznější dopravní opatření.
„Tři týdny jsme měli uzavřenou ulici směrem ke škole tak, aby byla zajištěna bezpečnost dětí. Nám by ale pomohlo hlavně zjednosměrnění některých ulic. Projekt Školní ulice měl dobré výsledky, dokud u zákazu vjezdu stály děti s vestičkami a paní učitelka. Jinak podle našich zkušeností řidiči dopravní značení (do části ulice u školy je trvale povolený vjezd pouze dopravní obsluze – pozn. red.) spíše nerespektují,“ vysvětluje ředitel ZŠ Chodovická Pavel Wild.
„S projektem Školní ulice v Chodovické bylo spokojeno osmdesát procent dotazovaných rodičů, ti zároveň zdůraznili, že si přejí radikálnější řešení,“ vysvětluje Klímová s tím, že počet žáků dovážených do školy auty se během zkušebního provozu snížil. Úbytek aut podpořila také úprava jízdního řádu školního autobusu, který sváží děti z okolí.
Autobus totiž pravidelně uvázl v dopravní zácpě a žáci chodili na vyučování s pětiminutovým zpožděním. Část rodičů ve snaze dopravit děti včas raději nespoléhala na hromadnou dopravu a volila auto. V momentě, kdy autobus začal jezdit dříve, dali mu rodiče přednost.
Dopravu v Chodovické, kde je kromě základní i mateřská škola a gymnázium, si přeje zklidnit i městská část Praha 20 – Horní Počernice. „Škola je u sídliště a tam je i parkování velmi tristní. Do úzkých ulic vyjíždějí auta proti sobě a s tím je velký problém,“ říká místostarostka Prahy 20 Eva Alexová (Šance pro Počernice).
Evropské inspirace
Podobný projekt využívají od června 2020 také u 3. základní školy v Říčanech a podobnou praxi má rovněž italské Bolzano, některá města ve Velké Británii a patnáct škol v nizozemském Haagu.
„Školní ulice je jen jeden z nástrojů, kterými lze optimalizovat dopravní poměry v okolí školy. Při hledání vhodného řešení je třeba situaci v místě posuzovat komplexně,“ zdůrazňuje Karolína Klímová a připomíná také projekt Prahy a organizace Pěšky městem nazvaný Bezpečné cesty do školy. Ten si klade za cíl měnit okolí škol tak, aby co nejvíce dětí mohlo chodit pěšky a rodiče se o ně nemuseli strachovat.
Čtvrtý ročník akce Pěšky do školy proběhne 16. až 22. září a bude součástí Evropského týdne mobility.
„Během série karantén si lidé zvykli zůstávat doma a vyhýbat se zalidněným místům. Rodiče se obávají cestovat s dětmi veřejnou dopravou. Také představa zaplněných ulic vyvolává nejistotu. Cesty pěšky do školy nám usnadní návrat k normálnímu životu,“ říká Marie Čiverná, koordinátorka Pěšky do školy. Součástí akce je soutěž o třídu, která nejvíce chodí.
