Třídírna České pošty v pražských Malešicích (15. listopadu 2019)

Třídírna České pošty v pražských Malešicích (15. listopadu 2019) | foto: iDNES.tv

Magistrátní studie zjistí, zda lze bydlet v pražských průmyslových zónách

  • 2
Institut plánování a rozvoje vypracuje pro pražský magistrát studii průmyslových oblastí v Praze. Radní chtějí zjistit, jaké budou potřeby těchto zón do budoucna a zda v nich lze plánovat bydlení. Pozorněji se dokument bude věnovat malešicko-hostivařské průmyslové zóně

Jeden průmyslový areál vedle druhého, městská spalovna, Depo Hostivař linky A pražského metra, vozovna i garáže městských autobusů nebo opravny tramvají. Ale také tiskárny Mafraprint, ve kterých se tiskne MF DNES, či obchodní centra a logistické parky včetně areálu České pošty. Ulice Černokostelecká a Průmyslová i část Jižní spojky vede spíše neutěšeným územím. 

Malešicko-hostivařskou průmyslovou zónu označuje náměstek primátora Petr Hlaváček (Spojené síly pro Prahu / TOP 09) jako „ocelové město“.

Podobně jako v jiných částech metropole by se také zde chtěli každé volné plochy chytit developeři, stavět byty a profitovat z vysokých cen rezidenčních nemovitostí – existuje dokonce hned několik zvažovaných projektů.

Těžko si však můžeme představit bytové domy mezi průmyslovými halami bez dostupných škol a školek v území s intenzivní nákladní dopravou. Bydlet v místech, kam doléhají zvuky typické například pro obrábění kovů, by moc komfortní nebylo.

Vnést řád do území a stanovit mantinely pro výstavbu by měla urbanistická studie, jejíž zpracování objednali pražští radní. 

„Objevují se tendence přestavět tuto oblast na bytovou čtvrť, která by výrazně omezila možnosti jejího flexibilního využití. Tento problém se však netýká jen Malešic, ale mnohých dalších pražských průmyslových oblastí. V Praze totiž dosud neexistuje žádná analýza či strategie, která by myslela na budoucnost těchto produkčních ploch. Proto jsme se rozhodli vytvořit pro tyto oblasti jasná pravidla,“ říká Petr Hlaváček, náměstek primátora pro územní rozvoj (Spojené síly pro Prahu / TOP 09).

Studii pro město zpracuje Institut plánování a rozvoje (IPR) a půjde o celkovou analýzu potřeb průmyslových oblastí v Praze, na malešicko-hostivařskou oblast by se však měl dokument zaměřit pozorněji. 

„Z našich dat víme, že ve čtrnácti vybraných výrobních areálech na území celé Prahy jsou asi dva tisíce provozoven zaměstnávajících přes 50 tisíc lidí. Tyto areály jsou v současnosti nositeli průmyslové a technologické tradice Prahy a působí v nich řada inovačních podniků. Detailně prověřit fungování těchto oblastí proto považujeme za velmi důležité,“ komentuje nový úkol pro IPR jeho ředitel Ondřej Boháč.

Hluk a znečištění

IPR vypracuje analýzu produkčních ploch v Praze, která vysleduje úbytek či nárůst průmyslových ploch v posledním desetiletí a stanoví jejich potřeby a využití do budoucna. Důležitou součástí analýzy bude i zmapování nároků na tyto oblasti z hlediska dopadu na prostředí, jako je hluk či znečištění. 

Cílem analýzy je také zhodnotit, zda jsou lokality vhodné pro vytvoření smíšených průmyslově-obytných čtvrtí. Platný územní plán Prahy totiž umožňuje v některých částech průmyslové zóny smíšenou výstavbu, a tím automaticky i bytovou výstavbu. Návrh nového Metropolitního plánu prozatím počítá se zachováním průmyslového využití celé lokality. Náměstek Hlaváček však připouští, že by území drobnými změnami projít mohlo. 

„Vzhledem k dobré dopravní dostupnosti lokality, ve které je kromě autobusů a tramvají také stanice metra Depo Hostivař, by tu mohla být například možnost krátkodobého ubytování,“ vysvětluje náměstek primátora.

Malešicko-hostivařská průmyslová oblast se nachází na území pěti městských částí – Prahy 10, 14, 15, a také v Dolních Měcholupech a Štěrboholích. Také s nimi bude IPR a město probírat jejich požadavky či očekávání od území průmyslové zóny.

„Osobně si myslím, že máme na tomto území zachovat stávající způsob využití, hodně spolupracujeme například s Prahou 10,“ říká Hlaváček.

Spolupráci potvrzuje i Martin Valovič (ODS), místostarosta této městské části zodpovědný za územní rozvoj, který by si přál alespoň část ploch vyčlenit pro bydlení. „Uvítali bychom, aby v tomto území byla smíšená zóna, tedy kombinace nerušící průmyslové výroby a bydlení,“ dodává Valovič.