Ovlivnit počasí, konkrétně vyvolat déšť, se před několika desítkami let pokoušelo například Mexiko, Čína zase před pár roky kvůli olympiádě mraky rozháněla. Praha nyní jde v jejich šlépějích – byť umírněnějším způsobem chce také změnit klima města. Má v plánu srazit metropoli teplotu.
A chce, aby s tím pomáhali i developeři a městské části. Město funguje jako pec - beton, asfalt, sklo, doprava, spotřeba energie. To vše vytápí hlavně centrum, které je průměrně o dva stupně teplejší než okolí Prahy. Uvnitř je pak sucho, v horku téměř k nesnesení.
Radnice i proto letos buduje čtyři rybníky, ty ve Stromovce rozšířila a další nádrže se chystá stavět příští rok. Soubor rybníků zapadá do připravované Strategie adaptace na klimatickou změnu. Voda v parcích nebo ve fontánách v ulicích je jen jedna část změn. Je jasné, že jestli chce metropole výrazněji snížit teplotu a zvýšit vlhkost vzduchu, musí také sázet víc zeleně.
Radní Jana Plamínková (STAN) hovoří i o zelených střechách na obchodních centrech, zastávkách MHD či o rozprašovačích v ulicích. „Strategie přinese soubor opatření, jak zchladit klima města. Z nich si pak investoři vyberou ta, jež jim vyhovují. Pravidla mají postupně napravit vysušování Prahy,“ uvedla Plamínková.
Strategie může být závazná
Jestliže koalice plán schválí, bude tlačit nejen na developery, aby pravidla využívali, ale také na to, aby se třeba zelené střechy objevovaly na městských objektech a aby strategii respektovaly městské části.
Rybník ovlivní – tedy v horku zpříjemní – především své blízké okolí. „Hladina se intenzivně odpařuje, v okolí voda kondenzuje a padá. Tím se prostředí ochladí a zvýší se vlhkost vzduchu,“ vysvětlila radní. Stromy jsou ještě důležitější než fontány, pítka, kašny či jiné nádrže.
Plamínková o dřevinách hovoří jako o klimatizacích, kdy voda odpařovaná z členitého povrchu listů chladí jako lednička. Proto například na Malostranském náměstí preferuje stromy před slunečníky, na Florenci vidí nové zelené střechy a hodlá s náměstkyní Petrou Kolínskou (SZ) prosadit zeleň i na Palachově náměstí. Někde však musí plány prosadit navzdory památkářům, což je obtížné.
Zeleň považuje meteorolog Michal Žák za nejúčinnější zbraň proti vedru. „Konkrétně vertikální zeleň, tedy nikoli trávník, ale stromy a keře jsou pro ochlazení nejefektivnější. Zeleň na střechách se na úrovni ulice tolik neprojeví,“ řekl Žák. Využít v Praze vodní plochy je podle něj problematičtější. Muselo by jich být hodně, jako třeba kanálů v Amsterodamu, aby vyvolaly požadovaný efekt.
„Rybník není špatná varianta, ale je otázkou, zda tu jsou dost velké plochy, aby byly účinné, protože malá tůňka se příliš rychle ohřeje. Drobnější akce ovlivní bezprostřední okolí a je to spíše designérský než funkční prvek,“ vysvětlil meteorolog úskalí. Matematicko-fyzikální fakulta, kde Žák pracuje, modeluje pro metropoli dopady jednotlivých řešení a hledá ideální variantu, jak ulice zchladit. Mimochodem, Praha je dle expertů „tepelný ostrov“.
Meteorolog Petr Dvořák uvedl, že město je teplejší než okolní regiony průměrně o dva stupně Celsia. „Večer a v noci je rozdíl větší, naopak dopoledne je menší,“ upřesnil Žák.
Nové pražské rybníky
Letos na jaře město v Hloubětíně v místě bývalého koupaliště napustilo nový Polifkův rybník. Další dokončilo na Roztylském potoce. „Těžká technika hloubí rybník ve Vysočanech, který se stane součástí plánovaného parku Zahrádky. Pracuje se také v Motole, kde vznikne bezmála půlhektarový rybník pod lesoparkem Cibulka,“ upozornil mluvčí Prahy Vít Hofman.
Největší akcí bylo letos rozšíření vodních ploch ve Stromovce, kde v oblasti podmáčených luk vznikly dva rybníky. Uprostřed Severního rybníka je dokonce ostrov a pro zpestření tu město položilo na hladinu dřevěná mola. Podle plánu přibudou v příštích letech ještě rybníky na Libušském potoce, v Modřanské rokli a v Bohnickém údolí.
