Podle státního zástupce Michala Muravského se Luďek Vokál trestné činnosti dopouštěl mezi lety 2010 a 2015.
Muravský mimo jiné tvrdí, že bývalý elitní detektiv Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) poskytoval informace z Národní protidrogové centrály (NPC) muži, který byl podezřelý z rozsáhlé drogové trestné činnosti.
Podle obžaloby ho Vokál například upozornil, že ho NPC může odposlouchávat. Mužově přítelkyni také podle spisu zajistil udělení dlouhodobého pobytu v Česku.
Dalšímu muži, který byl podezřelý z vydírání, pak Vokál podle spisu umožnil vyhnout se trestnímu postihu.
Obžaloba dále tvrdí, že Vokál od roku 2014 komunikoval s Arifovičem, kterému údajně předával informace z policejních databází o šéfovi ČEZ Danielu Benešovi či lobbistovi Romanu Janouškovi. Od Arifoviče za to podle obžaloby převzal auto za zhruba půl milionu korun.
Předsedkyně trestního senátu Jana Humeni nechala přečíst obžalobu, následně ale z jednání vyloučila veřejnost. Vokál a někteří další svědci, jako jsou například Vokálovi bývalí podřízení, by podle ní mohli ve svých výpovědích mluvit o utajovaných informacích. Hlavní líčení je zatím naplánované do 3. září.
Obvodní soud Vokála v případu původně obžaloby zprostil, protože žalovaný skutek podle něj nebyl trestným činem. Rozsudek ale nadřízený soud zrušil, soudkyně Jana Humeni následně bývalému detektivovi uložila 13měsíční podmínku s odkladem na 2,5 roku a zákaz činnosti u policie na 16 měsíců.
I s tímto rozsudkem odvolací soud nesouhlasil, obvodní soud tak musí případ řešit znovu.
Vokál čelí obžalobě ještě v případu, který se týká údajného vyzrazení razie Vidkun. Podle obžaloby prozradil Arifovičovi, že policie bude v kauze zasahovat. Podnikatel v této kauze figuruje jako svědek. I v tomto případě Vokál vinu odmítá, v závěrečné řeči u soudu loni v lednu uvedl, že jeho stíhání mělo být prostředkem k tomu, jak zlikvidovat ÚOOZ a tehdejšího šéfa útvaru Roberta Šlachtu.
