V bývalém zbuzanském lomu se mramor přestal těžit na konci minulého století.

V bývalém zbuzanském lomu se mramor přestal těžit na konci minulého století. | foto: archiv MF DNES

Lom Mramorka nakonec pod zeminou nezmizí, stane se chráněným prvkem

  • 9
Bývalý mramorový lom Mramorka u Zbuzan se brzy stane chráněným krajinným prvkem. Úřady už sice zakázaly, aby na místo stavební firma vozila další navážku, ale ta už se tyčí do výšky osmi metrů a hrozí sesuv.

Co se zdálo být už možná ztracené, a ještě na podzim loňského roku to tak i vypadalo, se teď – řečeno slovy klasika – v dobré obrací. Bývalý mramorový lom Mramorka u Zbuzan v okrese Praha-západ, jejž geologové považují za mezinárodně unikátní přírodní dědictví a žije tady třeba rak bahenní nebo slavík obecný, je na dobré cestě k záchraně.

Nyní je lokalita opuštěná a znečištěná. Místní by chtěli lom zachránit, vyčistit a prohlásit přírodní památkou. Hned vedle však vyrostla několikametrová stavební navážka.

V těchto dnech totiž vydává hostivický odbor životního prostředí rozhodnutí o registraci lomu jako významného krajinného prvku (VKP). MF DNES to potvrdil vedoucí odboru Karel Kerouš. „Pokud se nikdo z účastníků neodvolá, bude pravomocné za patnáct dní, tedy v polovině května,“ upřesnil Kerouš s tím, že nyní bez souhlasu úřadů nebude možné do krajiny zasahovat. „Orgán ochrany přírody může také zásahy, které by VKP poškodily nebo jinak omezily jeho funkce, zamítnout. To je, stručně řečeno, princip ochrany,“ dodal Kerouš.

Mramorka, v níž se těžil zbuzanský mramor až do roku 1993, byla totiž už několik měsíců ohrožena navážkou stavební zeminy. Povolení na to měla pražská firma ZABOS (psali jsme zde). Nyní se však halda nad oblastí odvalu z bývalého lomu tyčí už do výšky více než osmi metrů a zbuzanská starostka Marína Landová (SNK Zbuzany pro lidi) se obává, že se navážka sesune přímo do lomu.

„Od hranice jezírka je to pět metrů, při prvním dešti to půjde dolů a usmrtí to chráněné živočichy,“ myslí si Landová.

Navíc navážka už v únoru zasahovala i na pozemky, na něž se nevztahovalo územní rozhodnutí. Česká inspekce životního prostředí tady také kvůli tomu provedla místní šetření. „Správní řízení není dosud zahájeno z důvodů aktuálního získávání platných podkladů ze stavebního úřadu,“ uvedla k nedávnému stavu věci mluvčí inspekce Jana Jandová.

Jenže úplně vyhráno přece jen ještě není, a to přesto, že černošický stavební úřad, pod který Zbuzany spadají, vydal už dříve rozhodnutí o „bezodkladném zastavení prací“. Stejně tak i zamítl žádost firmy ZABOS o dodatečné povolení už zrealizovaných terénních úprav.

„Těch, které jsou podle názoru stavebního úřadu v rozporu s vydaným územním rozhodnutím. Obě rozhodnutí byla napadena odvoláním firmy ZABOS,“ uvedla pro MF DNES referentka stavebního úřadu z Černošic Renata Tomková, jež má případ na starosti.

Definitivně rozhodne kraj

Na řadě je teď tedy krajský úřad, který spis obdržel 29. března. „O odvolání bude pravděpodobně rozhodnuto ke konci května,“ uvedl mluvčí kraje Pavel Lochař.

Bývalý lom Mramorka

Leží u silnice mezi obcemi Ořech a Chýnice v katastrálním území obce Zbuzany v Praze-západ. Lom sloužil od roku 1926 k těžbě takzvaného zbuzanského mramoru, práce zde byly ukončeny v roce 1993. Vytěžený mramor byl barevně nevýrazný, jeho výhodou byla ale možnost dobývání ve velkých blocích. Desky mramoru byly použity třeba v Národním památníku na pražském Žižkově, v podchodu na Václavském náměstí nebo ve stanicích metra Smíchovské nádraží a Pražského povstání. Nejcennější část lomu z hlediska geologické ochrany je hranice mezi pražským a zlíchovským souvrstvím při pohledu od západu. Hodnotná je i pro zoology, potvrzen byl druh zvláště chráněného slavíka obecného nebo tři ohrožené druhy čmeláků.

Mezitím se však do složitého sporu mezi obcí Zbuzany a soukromou firmou vložil i státní podnik ČPP Transgas, na jehož pozemcích se celá patálie odehrává. ZABOS si je totiž od něj pronajal. Letos v lednu, po osobní prohlídce na místě, Transgas podle vyjádření svého ředitele Václava Černého firmu požádal, aby zpracovala statický posudek, aby se případně vyvrátily pochybnosti o stabilitě navážky.

Podle posledních informací však firma zatím Transgasu dodala jen část podkladů a začátkem března navíc změnila majitele. „Oslovili jsme nového jednatele a se společností jsme následně ukončili nájemní vztah,“ uvedl Černý s tím, že požádal firmu, aby do vydání rozhodnutí kraje přerušila všechny práce. „V současné době se na pozemcích žádné stavební práce neprovádějí,“ doplnil.

MF DNES se pokusila nového majitele, který podle obchodního rejstříku figuruje ještě u více než dvacítky dalších společností, kontaktovat s dotazy, ovšem neúspěšně. A tuto informaci potvrdila i starostka Zbuzan Landová. Té se navíc podařilo s černošickým odborem dopravy uzavřít příjezdovou komunikaci k haldě, cesta totiž obci patří. „Zbuzany povolí vjezd vozidel pouze za účelem odvozu materiálu navršeného nad rámec vydaného územního rozhodnutí,“ řekla Landová.

Pokud tedy vše dopadne dobře a kraj odvolání ZABOS zamítne, zůstává otázka, co s haldou bude dál. Transgas MF DNES nastínil jednu z možných variant, totiž že by pozemky okolo Mramorky na Zbuzany převedl právě v souvislosti se zřízením VKP.

K tomu se starostka Landová staví zatím zdrženlivě, chce počkat na rozhodnutí kraje i potvrzení registrace VKP. „My bychom to koupili až po provedení rekultivace, která by odpovídala VKP, tedy že by se to snížilo či zterasovalo. O ceně jsme mluvili, ale víc neřeknu,“ uzavřela Landová.