„Prodejna bude v historické budově, kde dříve fungovala Československá obchodní banka. Věříme, že nová prodejna zjednoduší život především rezidentům přilehlých čtvrtí, ale také zaměstnancům a návštěvníkům centra,“ uvádí mluvčí společnosti Lidl Tomáš Myler.
Podle žebříčku společnosti Cushman & Wakefield, která monitoruje retailový trh ve střední a východní Evropě, zde průměrné měsíční nájemné před pandemií dosahovalo 230 eur za metr čtvereční (asi 6 tisíc korun). Nejvyšší roční nájemné se pak vyšplhalo až na takřka 73 tisíc korun. Ulice se tak řadila mezi dvacet nejdražších na světě.
„Dlouhodobě se hodnota nájmu drží a předpokládáme, že poroste,“ předpovídá Jan Kotrbáček, vedoucí týmu pronájmu maloobchodních prostor pro střední a východní Evropu z Cushman & Wakefield.
Důvodem je podle něj především zlepšování stavu centra a jako příklad uvádí revitalizované Václavské náměstí. „Ulice Na Příkopě společně s navazujícím Václavským náměstím je žádanou destinací a otevření supermarketu Lidl naopak ukazuje na jejich atraktivitu,“ míní Kotrbáček.
Německý obchod, který láká zákazníky sloganem „Lidl je levný“, svým oznámením zřídit na takové adrese prodejnu mnoho lidí překvapil. Řetězec si ale podobný koncept už vyzkoušel v centru Brna na náměstí Svobody.
Z památkově chráněného paláce v centru Prahy bude luxusní hotel |
„Potravinářské řetězce v posledních letech expandují velmi dynamicky a je pochopitelné, že s vyšší hustotou svých sítí zvažují i specifická místa, jakým lokalita Na Příkopě jistě je,“ vysvětluje vedoucí týmu maloobchodních pronájmů ve společnosti CBRE Jan Janáček.
Působení diskontního řetězce na tomto lukrativním místě podle něj rozhodně nesníží statut slavné ulice. „Jedná se o komerční prostor a jestliže byl Lidl ochoten akceptovat podmínky jedné ze dvou nejdražších ulic v republice, je si zcela jist poptávkou a potenciálem, které toto místo nabízí,“ je přesvědčený Janáček.
Nová prodejna bude podle Mylera do historické budovy zasazena co nejcitlivěji. I proto nabídne několik atypických prvků, které budou vycházet z charakteru stavby. Otevřít by měla v polovině roku.
První banky i bankomat
Nejznámější pěší zóna v Praze směruje od Můstku na dolním konci Václavského náměstí k náměstí Republiky. Většinu nájemců zde tvoří obchodníci s oblečením a obuví středních a vyšších značek či s jídlem.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
„Historicky se jednalo o oblíbené korzo. Protože byla ulice Na Příkopě dostatečně široká, vedla tudy od září 1875 první trať pražské koněspřežné tramvaje,“ přibližuje Klára Malá, mluvčí společnosti Prague City Tourism.
Ulice byla a dodnes je finančním centrem Prahy. Usídlila se tu řada peněžních ústavů, které si zde vybudovaly honosné budovy.
Dodnes tu sídlí Česká spořitelna či Komerční banka a na nároží se Senovážnou ulicí také Česká národní banka. Před třiceti lety, 19. února 1992, tu Komerční banka spustila první bankomat ve střední a východní Evropě.
Značku ulice posílí epopej
Podle Jana Kotrbáčka jsou „Příkopy“ nejvýznamnější nákupní třídou v Česku díky strategické poloze a množství procházejících turistů i místních lidí. „Její potenciál však zdaleka není vyčerpaný. V brzké době její atraktivita dále vzroste v důsledku nových projektů, z nichž nejzásadnější je rekonstrukce Savarinu,“ myslí si Kotrbáček.
Právě v nově zrekonstruovaném paláci Savarin bude už za několik let k vidění Slovanská epopej, cyklus dvaceti velkoformátových obrazů Alfonse Muchy. Dílo, které je dnes vystavené na zámku v Moravském Krumlově, se do hlavního města vrátí v roce 2026.
Historie ulice Na PříkopěV místech mezi Prašnou bránou a bývalou bránou sv. Havla (poblíž ulice Na Můstku) se kdysi nacházel příkop jako součást středověkého opevnění. Odděloval Staré Město od Nového, založeného v roce 1348. Po vybudování novoměstských hradeb ztratilo staroměstské opevnění význam a místo zpustlo. Kolem roku 1760 vznikla mezi Starým a Novým Městem ulice Na Příkopě, která byla osázena lipami a začalo se jí říkat V alejích. Koncem 18. století se sem, na nové pražské korzo, soustředil společenský život a ulice se postupně přeměnila na jednu z hlavních tepen města. Její ráz začaly určovat kavárny a hotely a od 2. poloviny 19. století také banky. K oživení výrazně přispělo zavedení plynového osvětlení v roce 1847 a koňky v roce 1875. Tu v roce 1899 nahradila elektrická tramvaj. V letech 1839–1870 se ulice Na Příkopě nazývala Kolovratská, na paměť hraběte F. A. Libštejnského z Kolovrat, jednoho ze zakladatelů Národního muzea, které tu sídlilo v letech 1845–1890 na rohu s Nekázankou. Zdejší hotely hostily několik korunovaných hlav a právě zde vznikly jedny z prvních pražských pasáží a obchodních domů.  Od roku 1875 tu vedla první trať pražské koněspřežné dráhy. Od 2. září 1919 byla křižovatka na Můstku jako první v Praze řízena strážníkem. (Zdroj: www.starapraha.cz) |
