Návštěvníci areálu lidického památníku si měli interaktivní zvukovou nahrávku poslechnout prostřednictvím upraveného mobilního telefonu při procházce pietním územím. Projekt měl být spuštěn 9. června.
Místní lidé, kteří historické události pamatují, ale tvrdí, že audiodrama historii zkresluje a navíc zlehčuje období heydrichiády a stanného práva, které předcházelo vypálení vesnice.
Podle starostky Veroniky Kellerové Lidičtí na jednu stranu chápou, že osud vesnice je často umělecky zpracováván. Zároveň však dodávají, že v případě projektu Rozeznění o umělecké dílo v pravém slova smyslu nejde, a je proto nutné zachovat co možná největší míru autenticity.
"Projekt se má odehrávat přímo na pietním území, posluchači budou zdramatizované rozhovory považovat za realitu. V takovém případě by měly realitě maximálně odpovídat," domnívá se starostka. Mimo jiné má výhrady i k tomu, že projekt nikdo detailně nekonzultoval s lidmi, kterých se dotýká.
"Prakticky jsme neměli možnost se s audiodramatem kompletně seznámit. Předložili nám jej jako hotovou věc asi před třemi měsíci," řekla jedna z žen, která v Lidicích za války přišla o otce.
Lidickým vadí, že nahrávka není autentická
Řediteli lidického památníku Milouši Červenclovi se myšlenka projektu zamlouvá: "Myslím, že je to skvělý nápad. Zachovat zejména pro mladou generaci pravdivé svědectví o této době a o událostech, které mohou nejlépe popsat právě jejich pamětníci."
Zároveň ale lidické obyvatele chápe. "Pamětníkům vadí zejména fakt, že na nahrávce chybí skutečné autentické výpovědi. Pamatují si svoji babičku, která ty události zažila, a chtěli by slyšet vyprávět ji. Jak ona to říkala, jak ona mluvila. Když už tam zaznívá její jméno," přiblížil MF DNES Červencl výhrady místních lidí.
Autoři projektu uzavřeli loni s Památníkem Lidice smlouvu a podle té prý postupují. Podle spoluautorky Lenky Faltýnkové vadí obyvatelům a pamětníkům z Lidic například dialekt, jakým mluví někteří herci nebo spisovnost jazyka.
Faltýnková ale uvedla, že lidičtí znají zatím jen část textu a hudebního zpracování: "Proto dochází k tomu, co se teď děje. Myslíme si, že to je veliké nedorozumění. Chtěli bychom, aby pamětníci slyšeli konečný tvar a výsledné dílo a pak ať se vyjádří," řekla k tomu. V projektu chce rozhodně pokračovat.
Válečné ukázky v audiodramatu zaznít neměly
Text pro projekt Rozeznění literárně zpracovala česká spisovatelka a překladatelka žijící v Německu Tereza Semotamová. Měl přiblížit obyčejný život běžného člověka v dramatické době. Představuje to, co Lidicemi mohlo znít v posledních dnech před jejich zánikem (více o projektu čtěte zde).
Například tu vyhrávala místní dechová kapela Ladislava Huříka, u velké lípy se scházeli mladí a bavili se.
"Rozhovory s lidickými pamětníky pro projekt Paměť národa, které jsme sbírali od loňského léta, nás velmi zaujaly. A říkali jsme si, jak to, že každý o Lidicích něco ví, ale málokdo se sem přijede podívat," popsal Vilém Faltýnek z Tuchlovic na Kladensku, jak vznikl nápad vytvořit pro Památník Lidice něco na způsob rozhlasové hry vycházející z výpovědí pamětníků.
Fiktivní dialogy evokují atmosféru těsně po atentátu na Reinharda Heydricha, kdy však obyvatelé Lidic ještě nevědí, že zemřel. V dramatu tak chybí tragické scény.
