Jde o jednu z největších akcí svého druhu v ČR, spolupracuje na ní například i Národní památkový ústav (NPÚ) a padesát muzeí a dalších odborných institucí.
Přes léto poběží na téměř 90 lokalitách v ČR více než 250 komentovaných archeologických prohlídek. „Návštěvníci se mohou stát archeologem na zkoušku nebo zažít pravěk na vlastní kůži,“ zve na akci Eliška Zvolánková z Akademie věd ČR. Kompletní program lze nalézt na webových stránkách www.archeologickeleto.cz .
V obklíčení kališníků
V bouřlivé době na počátku husitské revoluce v srpnu 1419 nalezl Václav IV. smrt v nejmladší ze svých rezidencí – na Novém hradě. O rok později pevnost, bráněnou bojovníky Václavova bratra Zikmunda, obklíčili pražští kališníci. Hrad útočníci obsadili, vyrabovali a vypálili. Tehdy vzala zasvé též slavná Václavova knihovna. Jedinou dochovanou částí z výbavy hradu je zdobeně profilovaná kamenná krbová římsa, která je uložena v lapidáriu Národního muzea.
„Troufám si říci, že Nový hrad představuje výjimečné místo. A obléhací tábor je památkou svého druhu evropského významu,“ představil lokalitu Jaroslav Podliska, ředitel pražského územního pracoviště NPÚ. Sám bude průvodcem, který v pátek 9. července a 27. srpna od 14:00 představí zájemcům areál.
Během exkurze návštěvníci uslyší více než jen vyprávění o historii sídla nešťastného krále. „Představen bude také jeden z prvních archeologických výzkumů, který zde proběhl ve 20. letech 20. století, i to, jak se řešila otázka jeho publikace,“ popsal program Jaroslav Podliska. Zájemci nahlédnou též do zákulisí výzkumu obléhacího tábora. Zkoumat jej archeologové začali na počátku 50. let uplynulého století. A nedávno se v lokalitě bádalo za pomoci detektoru kovů.
Vědci v areálu někdejšího Václavova sídla a jeho okolí, kde se nalézala základna husitů, odhalili mimo jiné stopy po více než 200 zahloubených příbytcích útočících husitů. „Na straně proti hradu, z ohrazené plochy, vybíhá jeden výrazný objekt, a sice úzký, cca 90 metrů dlouhý žlab, který je pozůstatkem sapy – přibližovacího příkopu obléhatelů,“ popsala místo archeoložka Zoroslava Drobná z Národního muzea, která u Kunratic vedla jeden z prvních výzkumů.
Kunratický Nový hrad v současnosti čelí nové hrozbě, přidělávající památkářům starosti – bezohledným kolařům, kteří křižují jeho plochu. „Cyklisté projíždějí navzdory zákazu areálem, po jeho zdech a poškozují ho,“ upozornil Jaroslav Podliska.
Pevnost mágů a Keltů
Zvědavost expertů i laiků probouzí dlouhá léta hradiště Závist, tyčící se nad Vltavou na jižním okraji metropole. Archeologické výzkumy v těchto místech probíhají několik desetiletí, vznikl i unikátní 3D model oppida.
Osídlení Závisti se datuje již od pravěku. Vrcholná éra je spjata s přelomem 6. a 5. století př. n. l., kdy keltská pevnost dosáhla rozlohy až 80 hektarů. Na počátku 2. století př. n. l. Závist znovu ožila. Na ruinách předchozího hradiště začalo vznikat keltské oppidum – nejstarší a nejvýznamnější středisko moci Keltů v dávných Čechách.
Celková rozloha oppida dosáhla až 118 hektarů, uvnitř se nalézala kultovní svatyně, dvorce, dílny, sýpky či cisterna. Kelty později vystřídali Germáni, na přelomu letopočtu tu údajně sídlil i jejich legendární král Marobud.
„Při prohlídce lokality se soustředíme i na její význam v různých fázích, včetně zajímavých souvislostí nálezů z hradiště s územím Itálie, Řecka a západní Evropy,“ uvedl archeolog Daniel Bursák z ARUP. Porovná tak hradiště Závist s podobnými sídly v zahraničí. V rámci Archeologického léta jsou nachystány dvě poznávací cesty na sobotu 3. července a 28. srpna v 15:15.
Zajímavé putování nabídnou též místa kousek na východ od hranic Prahy. Archeologové zvou například do okolí Kostelce nad Černými lesy. Tamní lesní masiv skrývá pozoruhodnou sbírku pozůstatků více než 20 zaniklých středověkých vsí, cest, rybničních hrází, mlýna i tvrze. „Vznik tamní poměrně husté sítě menších vesnic souvisí až s vrcholně středověkou kolonizací ve 13. století,“ uvedl archeolog Jan Mařík z ARUP.
Mnohé z těchto sídel však ve 14. století, například kvůli nevhodným přírodním podmínkám, zanikly a zakryl je lesní porost. Dvouhodinová cesta zájemce přivede například na Vyžlovku, do Lažan a do dalších míst. Uskuteční se v pátek 2. a ve středu 21. července od 13:00.
