„Po celém světě ji ročně absolvuje asi milion lidí,“ říká o terapii přednosta Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN Martin Anders.
Hlubokou minulostí je praxe, kdy se pacient po terapii vzpamatovával i několik hodin. Čas do úplného zotavení z terapie je ve VFN v současné době pouze 8 až 10 minut. Díky této zkrácené době si VFN jako první v Česku dovolila před pěti lety poskytovat tuto léčbu i ambulantně, což vedlo k takřka zdvojnásobení počtu pacientů.
Účinkuje rychle
Před rokem 2017 tuto terapii ve VFN podstoupilo ročně pouze kolem 60 pacientů. V loňském roce to už bylo 97 pacientů, kteří podstoupili celkem 1 154 výkonů. Vytížená však klinika podle vedoucího lékaře neurostimulačního centra Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN Jozefa Budaye rozhodně není. „Hlavní indikací k EKT jsou těžká depresivní onemocnění, především u pacientů, kterým nepomáhají léky. Dále jej používáme u rezistentních psychotických onemocnění, jako je schizofrenie, a minimálně u pacientů se syndromem katatonie,“ popisuje Anders.
Reputaci kazí slavné filmyElektrokonvulzivní terapii velmi rádi ve svých snímcích používají filmaři. Bohužel zpravidla ve značně negativním světle, ve kterém ukazují zejména dávno přežité vedlejší účinky nebo živí legendy s terapií spojené.
|
Lékaři z VFN elektrošoky vyzdvihují zejména díky jejich účinnosti, která podle nich dosahuje až 85 procent, kdežto u léků se jedná o pouhých 65 procent. Jejich pacienti si navíc chválí rychlost, s jakou se dostavují žádoucí účinky. Antidepresiva totiž průměrně zafungují za pět týdnů, ale v případě EKT pacienti avizují zlepšení už po třetí terapii, tedy přibližně po týdnu.
„Lidé v akutní fázi podstupují terapii třikrát týdně. Jakmile dojde ke zlepšení, přecházíme na ambulantní udržovací EKT a postupně prodlužujeme interval mezi výkony. Díky ambulantním výkonům se nám povedlo pětinásobně snížit opakovanou hospitalizaci pacientů,“ vysvětluje Buday.
Rychlá a účinná pomoc od psychických problémů, zejména od depresí, je nyní prý skutečně potřeba. K deprivaci způsobené dvěma lety pandemie se totiž v současné době přidal také strach z války nebo inflace a s ní spojené krize. Dostupnost péče o duševní zdraví je přitom v Praze až kritická a lidé na ni čekají i dlouhé týdny, což platí také o dětských pacientech a mladistvých.
Od rejnoka k milisekundám
První pokusy o využití elektrošoků k léčbě jsou známé už z přelomu letopočtu, kdy tehdejší léčitelé přikládali na čela lidí s depresemi rejnoka elektrického. V moderní medicíně se nicméně EKT objevila až ve 30. letech minulého století v Římě. Tehdy se však jednalo o velmi primitivní léčbu, která na rozdíl od současné praxe nezahrnovala například aplikaci anestezie nebo svalových uvolňovačů a ani se příliš nereguloval samotný proud, což mělo za následek zlomené kosti nebo natržené svaly.
„Právě toto období způsobilo poškození reputace EKT, se kterým se potýkáme dodnes, a to i přesto, že se tyto nežádoucí účinky podařilo odstranit už v 70. letech,“ upozorňuje Buday. „Naše zařízení do pacienta pouští elektrický proud pouze v ultrakrátkých pulzech dlouhých 0,3 milisekundy,“ dodává.
Buday dále přiznává, že některé vedlejší účinky stále přetrvávají, i když jsou velmi mírné. Nejčastěji se jedná o slabé bolesti hlavy nebo dočasnou ztrátu krátkodobé paměti, která se vztahuje na bezprostřední dobu před, během a po terapii. „EKT ale pacientům rozhodně nemění osobnost, jak to známe z některých filmů,“ koriguje Buday.
