Situace se začala výrazněji zlepšovat zhruba před dvěma lety, kdy Vojenské lesy a statky (VLS) odvolaly stav kalamity. A trend podle jejich vyjádření zůstává pozitivní. Patrné je to nejen ve středních Brdech, ale i v dalších polesích, kde působí.
„Obávaný brouk je i nadále na ústupu z lesů. Potvrzuje to pokles množství vytěženého kalamitního dřeva, které bylo meziročně zhruba poloviční, a také klesající počet i velikost kůrovcových ohnisek,“ uvedl mluvčí VLS Petr Toman s odkazem na nejnovější statistiky.
Z hlediska napadení kůrovcem by mělo být klidné i jaro. Jenže ačkoli jsou zprávy vesměs pozitivní, odborníci na lesní hospodářství vědí, že není dobré polevit. Proto nejen ve středních Brdech, ale i na dalších spravovaných územích provádějí neustálý monitoring. Využívají k němu jak klasické metody, při nichž lesníci poctivě sledují výskyt takzvaných drtinek prozrazujících kůrovce, tak i ty nejmodernější.
Nenápadná Kočka v Brdech skrývá staré fosilie, nově je přírodní památkou |
„Letos budeme jako obranná opatření používat především lapáky a feromonové lapače. Posílíme i kontrolní opatření ve formě feromonových lapačů především v rizikových porostech, kde se po úmyslné nebo nahodilé těžbě mohou vyskytovat pro kůrovce atraktivní zbytky hroubí (části stromů, třeba silnější větve, pozn. red.),“ řekl vedoucí lesní výroby VLS Pavel Češka.
Kůrovec ve vojenských lesíchKalamita po napadení smrkových monokultur nastala mezi lety 2017 až 2021. Poté postupně ochabovala jak v Brdech, tak jinde v ČR. Aktuální čísla ukazují na její konec. Za celý rok 2025 totiž vojenské lesy zpracovaly pouze 7 100 kubíků kůrovcového dřeva, což je méně než polovina oproti roku 2024, kdy to bylo 18 300 kubíků. Následky řádění kůrovce VLS napravují druhově pestrou výsadbou. |
Už nějaký čas mají lesníci k dispozici technologii, která pomáhá odhalit napadené stromy dokonce z oběžné dráhy. Najít lokality zasažené kůrovcem jim na základě vyhodnocení satelitních snímků pomáhá společnost Spacetrees. K analýze vědci využívají umělou inteligenci.
Napadené stromy prozradí snížené množství chlorofylu v jehlicích. Snímky obsahují viditelná spektrální pásma, konkrétně červená, zelená a modrá, a také infračervená. Rychlost, s jakou jsou schopni zasažený porost odhalit, hraje zásadní roli. „Zachytí změny v obsahu chlorofylu v jehlicích smrků. Výsledky máme na stole do 24 hodin od vyfocení,“ popsal metodu výrobní ředitel VLS Vratislav Fugl.
Zatímco v roce 2023, kdy jej začaly testovat, prováděly VLS satelitní monitoring na území o ploše pěti tisíc hektarů, loni to už bylo desetkrát tolik, tedy zhruba 50 tisíc hektarů.
„Díky spolupráci se Spacetrees analyzujeme zdravotní stav lesů. Každý potenciálně poškozený strom vždy prověřujeme v terénu,“ vysvětlil Pavel Češka s tím, že poctivou práci člověka přímo v terénu stále nic plnohodnotně nenahradí.
Vytváříme les, který odolá
Navíc nestačí jen prevence a rychlý zásah. Kůrovcovým kalamitám podobným té poslední chtějí odborníci na lesní hospodaření předcházet. V Brdech už proto zahájili přeměnu někdejšího lesa prostřednictvím projektu LIFE Adapt Brdy. Jde především o druhovou skladbu.
Porostům totiž neprospěla někdejší i jinde populární výsadba smrkových monokultur namísto původních smíšených dřevin. Důležitá je i diverzita, a to nejen ohledně porostů, ale týká se také živočichů. „Dosáhnout toho lze redukcí stavu spárkaté zvěře, přirozenou obnovou a v případě zvyšování druhové pestrosti doplňováním chybějících druhů dřevin formou podsadeb,“ uvedli lesníci z VLS.
Drsné i něžné zároveň. Vydali jsme se brdskými lesy na nejvyšší vrchol Tok |
Do přeměny rozsáhlých lesů a částečně i vřesovišť a bezlesí v Brdech VLS investují nemalé částky. Celkově půjde o 120 milionů korun, z toho 73 milionů pokryjí dotace z evropského environmentálního programu LIFE. Projekt je navíc unikátní rozsahem, protože VLS v CHKO Brdy hospodaří na ploše o rozloze více než 22 tisíc hektarů.
