Malíř a autor Krtečka Zdeněk Miler | foto:  Nguyen Phuong Thao, MF DNES

Za zrodem fenoménu Krtečka bylo zakopnutí o krtinec a týdny malování

  • 1
Na neděli 21. února připadá 95. výročí narození Zdeňka Milera, kreslíře oblíbeného Krtečka. Traduje se, že legendární kreslená postava vznikla úplnou náhodou. Ze zoufalství, že nemůže nic vymyslet, se prý Miler šel projít do lesa. A když z něj vycházel na louku, brnknul o krtinu.

Tehdy mu problesklo hlavou: „No jasně, krtek. To je ono!“ Postavičku totiž nutně potřeboval do animovaného filmu, který si chystal podle povídky O plátěné košilce.

Psal se rok 1954 a Zdeněk Miler nebyl ve světě kresleného filmu žádný novic. Nejprve dělal ve zlínských ateliérech a po válce přišel do pražského studia Bratři v triku.

U proslulého Jiřího Trnky se naučil řemeslu a dokonce namaloval firemní logo studiu - kluky v námořnických tričkách. Za animovanou temnou pohádku
O milionáři, který ukradl slunce Zdeněk Miler dostal stříbrnou cenu na přehlídce v Benátkách.

Otrávený ze samých strojů

Možná i proto získal zakázku na film, v němž měl dětem vysvětlit, jak se vyrábí plátěná košilka. Námět ho otrávil, samé stroje a technologický popis. Miler věděl, že s tím nemá u kluků a holčiček šanci.

Chtěl příběh s figurkou, jenže proslulý Walt Disney ve svých kreslených filmech snad obsadil už všechny postavičky. A pak Zdeněk Miler svým nápadem Disneyho trumfnul. Kresleného krtka Američan v pohádkách neměl.

Týdeník 5plus2

Každý pátek zdarma

5plus2

V týdeníku 5plus 2 se také dozvíte o sopkách v Česku a v rozhovoru s Ivou Kubelkovou se mimo jiné dozvíte jaký má názor na sociální sítě.

Plátěnou košilku pak Miler vyměnil za kalhotky, a tak vznikl první film Jak krtek ke kalhotkám přišel. Roztomilého černošedého hrdinu milují diváci i odborné poroty. V roce 1957 mu na festivalu v Benátkách udělili hned dvě hlavní ceny.

„První krtek měl dlouhý nos, ale ten ho dělal starším. Takže jsem požádal animátory, aby mu ho zkrátili. Zmizel ocásek a přibyly mu vlásky. Chci z něj mít pořád kluka, který dělá drobné rošťárny,“ vysvětloval kdysi výtvarník Zdeněk Miler.

Namalovat postavu krtka mu dalo dost zabrat. Podle Brehmova Života zvířat to byla docela šeredná a nemotorná slepá myš bez uší, jen s čumákem.

„Mořil jsem se s ním týdny, než z něho byla figurka použitelná v kresleném filmu,“ vzpomínal Miler. „Ale ukázalo se, že to byl ohromně šťastný nápad,“ spokojeně dodával.

Krteček před soudem

Padesát dílů kresleného seriálu o Krtečkovi pořád dělá radost dětem u nás, v Německu, v Anglii, ve Skandinávii, v Japonsku, v Číně i v dalších koutech světa.

Ale poté, co před pěti lety jeho autor zemřel, je krtek předmětem sporů. Správkyně výtvarníkova dědictví, advokátka Milena Fischerová, zažalovala vnučku malíře Karolínu Milerovou kvůli licenční smlouvě na postavičku.

„Zdeněk chtěl, aby Karolína měla svůj prostor a doktorka Fischerová také. Chtěl, aby spolupracovaly, a věřil, že se dohodnou,“ lituje situace vdova po malíři Emilie Milerová.