Podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ), která se týkají příjmů, vzdělání a dalších faktorů, je na tom přitom Praha lépe než ostatní regiony země. Aktuální data statistiků ukazují, že hrubý roční peněžní příjem pražské domácnosti překročil 382 tisíc korun, republikový průměr tím převýšil zhruba o sto tisíc.
Index finančního zdraví
|
„Největší přínos na celkovém růstu příjmů měly domácnosti zaměstnanců, kterým roční příjmy nominálně vzrostly o 12,6 procenta,“ uvedl k tomu Marek Rojíček, předseda ČSÚ.
S rostoucími výdělky se také zvedla peněžní hranice, od níž se odvozuje výpočet ukazatele míry ohrožení příjmovou chudobou.
„Podíl osob, které se ocitly pod hranicí ohrožení příjmovou chudobou, vzrostl z 8,6 na 10,2 procenta populace. Nicméně se dlouhodobě drží v rozmezí přibližně 9 až 10 procent,“ uvedla Simona Měřinská z odboru šetření v domácnostech ČSÚ.
Objektivní nárůst peněžních příjmů však nekorespondoval s tím, jak nejen pražské domácnosti své příjmy vnímaly.
Bez rezerv
Zajistit si finanční „polštář“ pro horší časy je podle odborníků skutečně stále komplikovanější. Objasňuje to též zmíněný Index finančního zdraví, který na základě analýzy odpovědí reprezentativního vzorku populace vytváří sociologové z AV ČR a analytici České spořitelny.
„Rozdíly mezi regiony, Prahou a dalšími, patrné jsou. Nicméně lidé mají různé příjmy. To znamená, že ve znevýhodněných regionech s nimi obtížně vycházejí na rozdíl od těch s vyšší příjmovou hladinou. To představuje hlavní faktor, proč si ti prvně jmenovaní nevytvářejí dostatečnou finanční rezervu,“ vysvětlila Kamila Fialová, ekonomka ze Sociologického ústavu AV ČR.
Do hry vstupují nyní i další faktory. Řada lidí totiž v důsledku ekonomické a energetické krize sáhla do svých úspor. Do problému se proto dostávají také domácnosti s vyšší příjmovou hladinou, typickou třeba pro Prahu.
Dvě třetiny domácností, které dnes netvoří rezervy, to dříve dokázaly.
To představuje podle expertů jeden ze znepokojujících faktorů. „Dvě třetiny domácností, které dnes nedokážou tvořit žádnou rezervu, deklarují, že toho byly dříve schopny. A celých 40 procent respondentů, kteří si krátkodobou finanční rezervu vytvářejí, zároveň přiznává, že muselo v uplynulých šesti měsících snížit částku, kterou si měsíčně odkládají,“ komentuje to Monika Hrubá, která v České spořitelně odpovídá za strategii finančního zdraví.
Češi se před Vánoci zadlužují, chybí finanční gramotnost, varují experti |
Do příštích týdnů se situace může zhoršovat. Pesimisticky budoucnost v této sféře na příští tři roky vidí 41 procent účastníků výzkumu. „Téměř desetina domácností nemá žádnou finanční rezervu a další třetina klientů nemá rezervu na období delší než jeden měsíc. Tato recese se výrazně liší od těch minulých. Tentokrát není zdrojem poklesu spotřeby domácností nárůst nezaměstnanosti, ale výrazný nárůst cen,“ vysvětlil David Navrátil, hlavní ekonom České spořitelny.
Vzdělání a finanční gramotnost
„Hlavními faktory, které ovlivňují, zda mají lidé k dispozici rezervu, jsou vzdělání, příjem a to, jak s ním vycházejí, rodinný stav, způsob zajištění bydlení a využívání dalších spořicích a úvěrových produktů,“ shrnuje Kamila Fialová.
Chudí se narodí, chudí zůstanou. Češi pokulhávají ve finanční gramotnosti |
Větší schopnost vytvářet si rezervy mají podle indexu muži. Analytici ale uvádějí, že to může způsobovat nerovnováha mezi mzdami obou pohlaví, kdy mužské platy bývají vyšší. Zpravidla menší schopnost vytvářet úspory mají lidé v nájmu. Nemusí to však platit absolutně. Majitelé starších domů mívají problémy kvůli investicím zaviněným jejich technickým stavem.
Do problému zabředávají také ti, kdo si berou různé půjčky. Jejich schopnost vytvářet krátkodobé úspory je významně nižší. Experti uvádějí, že v současnosti přibývá lidí řešících své problémy půjčkou, a to nejen u bank, které mají přísnější podmínky pro jejich poskytování, ale i v nebankovním sektoru. A jeho hráči umějí být důrazní při exekučním vymáhání svých pohledávek.
