„Díky kratomu jsem vždycky byla víc soustředěná na práci i studium a vzhledem k tomu, že jsem noční sova, tak jsem díky němu mohla fakt pracovat klidně až do pěti ráno,“ vypráví.
Zelený prášek jí postupně začal „pomáhat“ také v oblasti osobního života. „Občas, když jsem šla i na party, tak místo alkoholu jsem měla jen kratom a bylo to boží. Povzbuzoval mě také v socializaci,“ popisuje mladá žena. Doplňuje, že po dávce se zlepšila její schopnost navazovat kontakty i družně konverzovat. Řešila jím také občasné výkyvy nálad. „Neměla jsem tolik depek a stresu taky,“ pokračuje.
Nemůžeme se na kratom dívat jen jako na bylinu, říká šéf protidrogové centrály |
Postupně se však užívání začalo vymykat kontrole. „Kratom jsem jednu dobu měla tak moc ráda, že jsem na něm byla už fakt dost závislá. Brala jsem ho pak už skoro každý den, a když jsem ho neměla, tak to byl prostě problém. Byla jsem bez nálady a totálně bez síly,“ říká.
Jednou situace zašla dokonce tak daleko, že se látkou předávkovala. „Hodně jsem zvracela a točil se se mnou celý svět,“ popisuje situaci, která jí přiměla postoj ke kratomu změnit. Postupně si dohledávala více informací a zjistila, že lidé mohou na předávkování zemřít. Po tomto zjištění přestala látku užívat úplně.
Droga spořádaných studentů
Právě mladí lidé na středních školách a mladí dospělí jsou častí uživatelé této drogy i podle Julie Kretininy, terénní pracovnice nízkoprahového klubu Beztíže. „Z mé zkušenosti je kratom problém hlavně adolescentů na střední škole. Často se to pojí se snahou zlepšit kognitivní funkce. Hodně lidí to taky bere kvůli utišení symptomů psychických potíží, například úzkostí,“ popisuje.
Mezi takzvanou problémovou mládeží, která se potýká se sociální vyloučením či záškoláctvím, se však užívání kratomu tolik nevyskytuje. „Když jsme se o tom s klienty bavili, upřednostňovali jiné drogy,“ popisuje Kretinina. „Hodně lidí mělo s kratomem spíše negativní zkušenost. Po jeho užití se jim dělalo fyzicky zle,“ říká. Naopak největšímu zájmu se mezi těmito dětmi těší marihuana. „V poslední době se rozšířilo i užívání tvrdších drog, například pervitinu,“ popisuje.
I přesto se výskyt uživatelů zeleného prášku v Praze meziročně zvýšil. Dokazuje to průzkum, který pro magistrát vypracovalo Centrum sociálních služeb hlavního města Prahy. „V problematice užívání návykových látek roste užívání nikotinových sáčků a kratomu. V roce 2021 uvedla použití kratomu necelá 2 procenta žáků, v roce 2022 již necelých 5 procent,“ uvádí mluvčí magistrátu Vít Hofman.
Svízel z jihu AsieKratom je psychoaktivní látka pocházející z rostliny mitragyna speciosa, která je geneticky blízká našemu svízeli, vzhledem však připomíná spíše buk. Roste převážně v jihovýchodní Asii. Domorodci ji konzumují žvýkáním nebo louhováním sušených listů. Do Evropy se dováží v podobě zeleného až tmavě zeleného prášku. Je ho však možné koupit i v tabletách a v podobě tekutého extraktu. Kratom má narkotické vlastnosti, které kombinují psychostimulační účinky a účinky podobné opiátům. Potlačuje bolest a navozuje mírnou euforii s rizikem respirační deprese nebo nepříznivých účinků na centrální nervový systém jako tradiční opiáty. V malé dávce má kratom stimulující účinky, které jsou podobné účinkům kokainu nebo pervitinu. Uživatel zpravidla pociťuje zvýšený nárůst energie a euforie. Zdroj: Policie ČR |
Není regulace
Zákon přitom podle Hofmana děti při nákupu kratomu nijak neomezuje. „Aktuální legislativa navzdory varování odborníků nezakazuje kratom prodávat i osobám mladším 18 let,“ popisuje mluvčí. Zkušenost s volným prodejem má i Kretinina. Ve třetí městské části, kde nejčastěji působí, se kratom prodával i v mnoha automatech. To už však dnes neplatí. „Například v obchodním domě na Floře vytlačilo kratom z automatu CBD (cannabidiol, látka získávaná z konopí, pozn. red.),“ vysvětluje. To však dostupnost kratomu příliš neumenšilo. „Stále jej lze zakoupit ve večerkách i prodejnách CBD,“ dodává.
Popularita kratomu vychází právě z jeho snadné dostupnosti. Kromě kamenných prodejen si jej lze po pár kliknutích opatřit také na internetu, kde se cena za padesát gramů pohybuje kolem 300 korun. Toto množství přitom vystačí na 5 dávek se stimulačním a energizujícím účinkem. Obchody jej mohou nabízet jako potravinu či sběratelský předmět. Poslední pokus zařadit kratom mezi zakázané látky vláda v červenci zamítla. V jednání je však legislativa, která by měla jeho prodej alespoň regulovat.
Odvrácená strana
Podle šéfa policejního toxi týmu Milana Kocíka má užívání kratomu přímá rizika. „Při užití malé dávky a navození stimulujícího účinku se může objevit zrychlené bušení srdce, svědění kůže, nevolnost, ztráta chuti k jídlu. Při dlouhodobém užívání se mohou objevit úbytky na váze, chronická únava,“ vysvětluje. Dalšími negativními účinky mohou podle něj být zácpa, pocity zmatenosti a nadměrné pocení. Policista také výrazně nedoporučuje kombinovat kratom s alkoholem.
