Muž bez domova měl při krádeži nasazenou roušku. Podle pražských soudů tak mohl zkomplikovat svou pozdější identifikaci, navíc údajně zneužil zaneprázdněnost ostrahy kontrolou nošení roušek a dodržování dalších hygienických nařízení.
První argument byl podle obhajoby absurdní, nošení roušek bylo v době krádeže povinné, advokát nesouhlasil ani s druhým tvrzením.
„Ostraha nebyla zaneprázdněna do té míry, aby jakákoliv krádež mohla být považována za zneužití situace,“ uvedl advokát Martin Stehlík.
Ostraha navíc zloděje dopadla hned poté, co prošel pokladnou, a rum vrátila do prodeje, takže nevznikla škoda.
Tím, jak v kontextu krádeže nahlížet na roušku, se soud v dnešním rozhodnutí nakonec výslovně nezabýval, nicméně trest pro zloděje zmírnil, protože věcnou souvislost činu s pandemickou situaci neshledal.
Za běžnou krádež lze za normálních okolností uložit až dva roky vězení. Pokud se však odehraje v době ohrožení státu, ve válce, při živelní pohromě nebo jiné události vážně ohrožující život a zdraví lidí, činí trestní sazba dva až osm let.
Jde o takzvanou kvalifikovanou skutkovou podstatu spojující vyšší stupeň závažnosti činu s vyšším trestem. Proto soudy od loňska ukládaly pachatelům jinak bagatelních krádeží v době šíření koronaviru přísnější tresty.
Nejvyšší soud ovšem letos v březnu rozhodl, že krádeže v době pandemie a nouzového stavu se mají trestat přísněji jen tehdy, pokud věcně souvisí s pandemickou situací, třeba když jde o krádež respirátorů, případně pokud pachatelé zneužili mimořádné okolnosti.
Žalář kvůli krádeži rohlíku? Soud odmítl některé tresty z nouzového stavu |
Správný výklad trestního zákoníku stanovil velký senát Nejvyššího soudu. Jeho postoj se následně promítá do posuzování dosud neuzavřených případů krádeží s minimální škodou i některých dalších trestních činů spáchaných od loňského jara do účinnosti pandemického zákona.
Za období loňského jarního nouzového stavu eviduje Nejvyšší státní zastupitelství 8 354 případů krádeží, od 5. října 2020 do letošního 7. března pak 19 393 krádeží. Podle informací žalobců byly před letošním březnem většinově posuzovány v kvalifikované skutkové podstatě, tedy se zpřísněnými tresty.
Do budoucna ovlivňuje výklad trestního zákoníku také pandemický zákon. Zvýšená sazba se má podle něj aplikovat jen v případech, kdy je trestným činem poškozen či ohrožen zájem společnosti na zvládání epidemie covid-19.
