Archeologové našli křížky, osobní předměty a především stovky kostí z 19. století.
„Vybrali jsme asi dvě desítky hrobů v zadní části hlediště, nikde jsme nenašli žádné známky snah o pietní exhumaci z doby, kdy se divadlo stavělo. Pracovali jsme v přístavku, jámě na vzduchotechniku a dalších místech. Zákon říká, že průzkum má probíhat v rozsahu stavby. My tedy vybíráme pouze ty hroby, které jsou ohroženy. U hlubších jam necháváme ostatky na místě a u víceúrovňových hrobů vybíráme jen vrchní vrstvu kostí,“ upozornila vedoucí týmu archeologů Michaela Selmi Wallisová.
Je to překvapení. Všichni měli za to, že hroby bývalého hřbitova před stavbou divadla vyzvedli a kosti přemístili. Přitom se stavělo na tělech malých dětí, rakvích chudáků i bohatých. Většina z nich tu zůstane nadále. Kosti pohřbené pod hledištěm totiž archeologové nemohou vyzvednout ani dnes.
Nekropoli z 19. století objevili v roce 2013 vlastně náhodou.
„Zástupci stavby nás zavolali na jaře roku 2013, kdy byla při výkopech kanalizace v divadle nalezena lidská lebka. Povolali zároveň i policii. Ředitel České společnosti archeologické Radek Balý vyhodnotil situaci tak, že se jedná pouze o přemístěnou lebku z hrobu na původním hřbitově, který v místech dnešního parku fungoval mezi léty 1831 až 1898,“ popsala začátky průzkumu souvisejícího s rekonstrukcí divadla Wallisová.
Archeologický tým postupně odhaloval ve výkopech jak venku, tak uvnitř divadla jeden hrob vedle druhého. V hrobech je většinou několik lidí.
Třetina jsou dětské kostry
Archeologové zatím odhalili přes 150 hrobů a to není zdaleka vše. Konec výzkumu je zatím nejasný, vědci na stavbě dohlíží i po nedávném skončení hlavních prací.
Třicet procent z nálezů pod kladenským divadlem tvoří dětské kostry. Dříve byla díky nákazám, infekcím a úrazům úmrtnost dětí mnohem vyšší. I letmým pohledem na kostry je vidět, že výživový stav nebyl nejlepší.
Další velkou skupinou pohřbených jsou ženy mezi dvaceti a třiceti lety, které umíraly během porodů.
„U některých rakví jsme našli ozdobné cvočky, byly vystlány látkou. Tento typ bohatších rakví jsme objevili v hledišti, v okolí divadla nikoliv. Někteří pochovaní mají sepnuté ruce ovázané růžencem. Na víkách některých rakví se nacházel kříž s Kristem z tlačeného tenkého plechu. Zajímavostí je nález muže v hornické uniformě, zůstaly po ní i knoflíky,“ popsala nálezy Wallisová.
Přestože se pod hledištěm nekopalo, existuje dostatek důkazů pro předpoklad, že i pod sedadly jsou desítky, možná stovky koster.
„V půdě za hledištěm jsme odkryli části hrobů, které pokračují dále pod samotné hlediště. Vzhledem k tomu, že se tu kopat nebude, budou diváci skutečně i v následujících desetiletích opět chodit nad hroby, kde zůstávají rakve s mrtvými,“ podotkla Wallisová.
Podle zkušeností archeologů dříve k vyzdvižení ostatků a jejich pohřbení jinde spíše nedocházelo, přestože historické dokumenty hovořily o něčem jiném.
„Prováděla jsem například výzkum středověkého židovského hřbitova v Praze, kde existovaly záznamy z 18. století, že se tu exhumovalo. Sama jsem ale důkazy o tom ani tam nenašla,“ potvrdila archeoložka.
První ostatky vyzvednuté během generální rekonstrukce kladenského divadla v rakvích putovaly na základní antropologický průzkum do Národního muzea, který právě vrcholí. „Dozvíme se spoustu informací o populaci 19. století v Kladně,“ podotkla archeoložka Wallisová.
Po výzkumu budou ostatky uloženy do depozitáře v Dolních Počernicích. O posledních kostrách se nyní rozhoduje. Kosti, které tým doktorky Wallisové v Kladně nalezl rozházené v horních vrstvách hrobních zásypů, archeologové pečlivě vybrali. Některé už přepohřbili, další na stávající kladenský hřbitov teprve poputují.
„Antropologicky zkoumáme jen kostry primárně uložené v rakvi, u přemístěných kostí, které se nacházejí v zásypu hrobu, to nemá smysl. Hrobníci při ukládání nového nebožtíka do staršího hrobu starší kosti vyházeli ven a při zasýpání hrobů zase dost nepietně naházeli nazpátek,“ dodala Wallisová.
Celou pravdu nepoznáme
Milovníci divadla jsou zprávou o nevyzvednutých hrobech pod kulturním stánkem přirozeně šokováni, ne tak kladenští historici.
„Hovořil jsem o tom s kolegy a shodli jsme se, že v době, kdy se hřbitov rušil, se přenesly jen některé hroby. Určitě ty významné, například Jana Váni, matky Antonína Dvořáka, dále ostatky horníků z důlních neštěstí na dolech Engrt a Amálie. A zřejmě pak záleželo na samotných lidech, jejichž rodinám ty hroby patřily, jestli se nějak zasadili o to, aby se jejich hroby vyzvedly,“ reagoval na odhalený fakt Zdeněk Kuchyňka, historik a ředitel Sládečkova vlastivědného muzea Kladno.
„Mohlo se stát, že některé hroby už ani nebyly na povrchu patrné, nebo nebyl znám majitel. Pokud jde o tento starý hřbitov, přiznám se, že záznamy o něm jsou velmi sporé. Myslím si, že dnes se už nedá přesně zjistit, proč k přenesení všech ostatků nedošlo,“ konstatoval Zdeněk Kuchyňka.
Archeologický výzkum v divadle vrcholí, celá rekonstrukce divadla pak skončí v létě letošního roku. Podle vedení města se činoherní soubor vrátí na příští sezonu již do nově opravené budovy. Všichni doufají, že odhalený nelichotivý fakt nebude mít negativní vliv na návštěvnost.
