ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Covid mění pražské kanceláře. Budoucnost je ve sdílených pracovištích

  • 36
Už v loňském roce výrazně poklesla výstavba nových kancelářských budov. Letos jich však vznikne ještě méně. Posílí naopak sdílené kanceláře, coworkingová centra a firmy zřejmě budou díky home office zmenšovat své plochy. Pokračuje také trend rozdělování velkého open space na menší části.

Před pandemií se v coworkingovém centru Opero poblíž Staroměstského náměstí denně pořádaly konference, semináře a pracovní schůzky nejrůznějších firem. Nyní jsou sdílené kanceláře v historickém Štencově domě převážně prázdné. Do pronajatých kanceláří dochází pracovat jen část členů Opera. Přesto je jeho zakladatel a ředitel Pavel Přikryl přesvědčen, že v blízké době zájemců o práci ve sdílených kancelářích a coworkingových centrech výrazně přibude.

Konec kanceláří? Lidem home office vyhovuje, i když udělají méně, říká průzkum

„Menší firmy s pár zaměstnanci, kteří se v době pandemie rozprchli a pracovali z domova, své kanceláře pustily, ale teď zjišťují, že by přece jen potřebovaly mít místo, kde se jednou za týden lidé sejdou a něco proberou,“ míní Přikryl. 

Podle něj bude budoucnost kanceláří v Praze hybridní, a to v tom smyslu, že zaměstnanci budou v kancelářích jen část pracovního týdne. Firmy si tak vystačí s menšími prostory, než tomu bylo v době před krizí. „Sídla velkých firem nezaniknou, ale budou se postupně zmenšovat, bude tam více zasedaček a méně stolů. A místo z domova budou lidé moci pracovat i v coworkingových centrech,“ předpokládá Přikryl.

Kanceláře ne, byty ano

Změnu trendu na kancelářském trhu naznačují i čísla týkající se výstavby nových budov. Zatímco rok 2019 byl v Praze z pohledu výstavby kanceláří rekordní a investoři postavili 191 tisíc metrů čtverečních kancelářských ploch, už loňský rok přinesl zpomalení na 145 tisíc metrů čtverečních. A letošní plánovaná výstavba je s 65 tisíci metry zhruba na polovině.

191 tisíc metrů čtverečních kanceláří bylo v Praze postaveno v rekordním roce 2019.

U kancelářských budov tak nastává odlišná situace než u bytů. Po těch je poptávka stále vysoká. „Banky jsou nyní ochotny financovat pouze projekty, do kterých mají investoři již zajištěné budoucí nájemce. Stejně jako po finanční krizi v roce 2008 se tudíž zastavují projekty, na které investoři teprve začínali shánět financování u bank. V současnosti tak nové kancelářské stavby chystají pouze velmi kapitálově silné společnosti,“ vysvětluje Radek Procházka z poradenské společnosti Prochazka & Partners.

Pokles na trhu je znát i v případě nájmů. Nájemci jsou vlivem pandemie zdrženliví a k podpisu nových smluv a stěhování se nehrnou. Dokladem je podle poradenské společnosti BNP Paribas Real Estate prudký pokles podílů nových nájmů na celkové bilanci v roce 2020.

Konec open space?

„Společnosti, kterým v nejbližších dvou letech končí nájemní smlouvy, se připravují na změnu prostorového uspořádání, které vede ke zmenšování prostor. Po nucené zkušenosti s prací z domova v podstatě všechny firmy zvažují zavedení částečného sdílení pracovních míst. 

Podobný trend už jsme zaznamenali v roce 2019 u progresivnějších nájemců, rok 2020 ale nastartoval změny v mnohem masivnějším měřítku. Po několika letech růstu dochází teď tedy spíše ke zmenšování užívaných ploch,“ dodává Radka Novak ze společnosti Cushman & Wakefield. Investoři už proto začínají některé naplánované projekty upravovat letos.

65 tisíc metrů čtverečních kanceláří by mělo přibýt letos.

Třeba tak, že v nich část kapacit věnují sdíleným kancelářím. „Firmy zjistily, že jim stačí pracovní jednotky jen pro 70 až 80 procent pracovníků. Pokračuje také trend uzavírání open space prostor na menší části, aby v oddělených pracovištích pracovaly menší týmy,“ naznačuje změny Procházka.

Právě coworkingová centra a sdílené kanceláře mohou postupně svoji pozici upevňovat na úkor klasických administrativních budov. Pražský coworkingový trh je podle dat společnosti Prochazka & Partners nyní na úrovni evropského průměru, kdy tvoří dvě procenta kancelářské plochy. Ve srovnání s velkými metropolemi je ale jeho podíl až třikrát menší a má prostor pro minimálně dvojnásobný růst.

To, že budou chtít zaměstnanci více využívat práce z jiných míst než z kanceláří i po skončení pandemie, naznačují některé průzkumy. Vyplývá z nich, že zhruba 60 až 70 procentům respondentů práce z domova vyhovuje a rádi by i nadále fungovali v režimu home office dva až tři dny v týdnu. „Lidé si na home office lépe organizují čas, na druhou stranu chybí sociální kontakt a třeba brainstorming se přes videokonference dělá těžko,“ říká Přikryl. 

Navíc podle něj nelze předpokládat, že by na trend nastavený covidem do budoucna naskočily všechny firmy. Klasické kanceláře tak z pražského developmentu nezmizí. „Spousta firem je relativně konzervativních. Účetní firma, kde jsou zaměstnanci zvyklí třicet let sedět vedle sebe a povídat si, nebude najednou celá pracovat vzdáleně, jako to mají třeba technologické firmy typu Avast,“ dodává Přikryl.