Co si od uzavření kontaktního centra slibujete?
Vícero věcí. Zaprvé se tímto krokem rozpohybuje celý proces řešení nedostatku adiktologických služeb, konkrétně tedy kontaktních center. Na hlavní město kvůli tomu apelujeme už dva roky. Ten proces je už navíc vlastně připravený, teď jde jen o to jej spustit. Dále si od toho slibujeme, že se zklidní situace v Mahenově ulici, kde centrum nyní je.
Centrum však na tomto místě funguje již od roku 2006, tedy víc než 15 let. Proč je zavíráte právě teď? Není to spíše politické gesto?
Politické gesto to v žádném případě není. Kdyby bylo, pouze bych centrum bez dalšího uzavřela. My se ale drogové problematice věnujeme roky a jednáme o ní s magistrátem a s dalšími aktéry. Samozřejmě, že jsme k tomu mohli přistoupit už před rokem, ale my uzavření podmiňovali tím, aby byla na světě koncepce rozvoje adiktologických služeb, kterou hlavní město v červnu schválilo (ta mimo jiné říká, že v Praze má být devět kontaktních center, přičemž v každé městské části maximálně jedno, pozn. red.). Aby bylo jasno, jak tu situaci řešit, jak má být ta síť kontaktních center velká a rozprostřená po městě. Proto my teď, neříkám, že s klidným, ale s klidnějším svědomím, můžeme centrum uzavřít, protože se politická reprezentace na magistrátu má o co opřít.
Na Praze 5 ale stále zůstane druhé centrum. Nebojíte se, že se problém naopak přesune k němu, pokud stále nebude po Praze více center, až se to v Mahenově ulici uzavře? Drogově závislí někde služby hledat budou.
To se nesmí stát. Hlavní město odpovídá za to, aby se to nestalo. Má přece na starosti ochranu veřejného zdraví a má k tomu veškeré prostředky od financí až po možnost udělovat akreditace. Pokud se taková situace stane, je to absolutní selhání hlavního města, které o této situaci ví roky.
Odborníci říkají, že tento krok zhorší situaci v celém městě.
Já se chovám jenom jako starostka. Moje role je chránit zájmy místních obyvatel, dbát na čistý veřejný prostor, a to také dělám.
Jedno ze tří kontaktních center pro narkomany v Praze do půl roku skončí |
Už dříve jste se vyjadřovala v tom smyslu, že po přesunu centra na nové místo je budete opět podporovat. Je tedy ve hře jeho přesunutí do jiné lokality v Praze 5?
Skutečně jsme v rámci našich prostorů hledali ideální místo, ale zkrátka jsme je nenašli. Dokonce jsme měli vytipované prostory u Strakonické ulice, ale ty kvůli tomu, že se tam nyní bude stavět Dvorecký most, už nelze využít.
Umístění kontaktního centra se ukazuje jako obrovský problém. Kde by měla taková zařízení vznikat?
V zahraničí se osvědčilo, že tato zařízení jsou ve stanicích metra, které mají obrovské množství řekněme hluchých prostorů. Kdyby v nich byla kontaktní centra, neškodilo by to místním, protože to není přímo v obytné zástavbě. Ano, je tam sice velká koncentrace lidí, ti tam ale nežijí, pouze tudy procházejí. Například ve Vídni jsou takové stanice metra hned dvě.
Hlavní město na jaře vytipovalo tři nová místa pro kontaktní centra, ale celé to narazilo na odpor dotčených městských částí. Jak by se dalo dosáhnout shody?
V Praze chybí příklad dobré praxe. Nejenže kontaktních center je málo, ale také jsou všechna na nevhodných místech, kde žijí lidé. V Rakousku nebo v Holandsku, když někde funguje kontaktní centrum, je k tomu vytvořená metodika, jak s ním mají různé subjekty pracovat. Ať už jde o neziskové organizace, nebo policii. Speciální skupina se navíc pravidelně schází a vyhodnocuje fungování centra. Zda není přetížené nebo tam neroste kriminalita. Nic takového tady neexistuje.
Nebylo by tedy ku prospěchu, aby se starostové a starostky nad tímhle sešli a dohodli se?
Po tom volám už delší dobu. Aby se udělalo diskusní fórum za účasti starostů, odborníku a třeba i veřejnosti. Samozřejmě existuje protidrogová komise v rámci Prahy, kde se odborníci a politici scházejí, ale je to uzavřená skupina lidí. Tam se nevede široká diskuse.
Podobná setkání ale magistrát v minulosti už inicioval.
Pravda je, že kdykoliv paní Johnová (pražská radní pro zdravotnictví a sociální politiku, pozn. red.) něco podobného svolá, například jednání s radními městských částí, tak ta účast není velká. Přijdou hlavně ti, kterých se to týká. A ti, kteří na svém území nemají nic, nedorazí. A to je zkrátka úloha hlavního města. Musí komunikovat s městskými částmi. Něco těm starostům nabídnout. Přijít s nějakou kompenzací, ať už finanční, nebo třeba s příslibem policejní hlídky vyčleněné pouze na okolí nového centra. A to se neděje. Rozhodně je také potřeba na tuto problematiku vyčlenit více peněz.
Nemyslíte, že by váš postup mohl ostatní městské části odradit od povolování center? Když uvidí, že situace kolem nich je tak vážná, že jste jedno zavřeli?
To si nemyslím. My máme ta kontaktní centra dvě. To je základ. V síti adiktologických služeb zůstáváme tedy i nadále. Navíc tu máme ordinaci, která předepisuje substituční léčbu. Ale zkrátka není fér, aby vznikal takový nápor na jednu městskou část. Navíc když obě centra u nás jsou pouze na Smíchově.
Radní Johnová opakovaně říká, že kvůli blížícím se volbám není šance na politickou shodu ohledně umístění nových center. Nebylo by tedy moudřejší rozhodnout o uzavření jednoho z nich až po volbách?
Já o tom takto nepřemýšlím. Bylo to vyústění celé té situace, které řeším už tři roky. To, že v červnu město schválilo novou koncepci, je přesně ten moment, na který jsem čekala, a proto k té výpovědi došlo. Posloupnost je tedy logická.
