Do Berouna se sjeli odpůrci těžby břidlicových plynů z jedenácti zemí z Evropy, Ameriky a Afriky.
"Musíme odmítnout fakt, že by soukromé zájmy firem a touha po zisku měly mít přednost před zájmy přírody a lidí," prohlásila berounská starostka Šárka Endrlová, která nad konferencí spolu s hejtmanem Josefem Řihákem a europoslancem Pavlem Pocem převzala záštitu.
Konání akce právě v Berouně má svůj důvod - případnou těžbou je totiž ohroženo kromě Valašska či Trutnovska právě Berounsko, konkrétně dvaadvacet zdejších měst a obcí. Zájem provádět průzkumy přímo v Chráněné krajinné oblasti Český kras projevila před rokem australsko-americká společnost Hutton Energy. Firma nyní jedná s ministerstvem životního prostředí o případných průzkumech.
Hydraulické štěpeníBřidlicový plyn se dobývá pomocí vertikálních a horizontálních vrtů z hloubky i přes dva kilometry. K uvolnění plynu se do země vhání voda, písek a chemikálie. Odpůrci tvrdí, že vrty kontaminují vodu. Zastánci říkají, že jde o bezpečnou metodu, kdy je vrt zcela izolován od okolí; i průzkum se dělá touto metodou. Těží se takto v USA, Velké Británii, Polsku, naopak Francie a Bulharsko metodu zakázaly. |
Proti tomu systematicky protestuje iniciativa Koalice Stop HF, která sdružuje všechny dotčené obce, nevládní organizace, ochránce přírody nebo geology, kteří jsou proti těžbě. Právě koalice konferenci uspořádala a sezvala na ni podobné iniciativy z celého světa.
"Založili jsme zde celosvětovou síť, která spojuje odpůrce z různých zemí i kontinentů. Chceme pracovat na zákazu těžby štěpením na celém světě," uvedl mluvčí iniciativy Jiří Malík.
Podle něj setkání přineslo další důležité poznatky o těžbě břidličných plynů. "Doposud jsme měli na zřeteli především zamoření spodních vod či přírody. Zástupce z Francie nám zde ale představil studii ze Severní Ameriky, která dokazuje, že lidé žijící v oblastech těžby trpí vyšším výskytem nemocí, například onkologických," popsal Malík s tím, že chemikálie používané k těžbě mají často toxické složení.
Zástupci těžařských firem však tvrdí, že dobývání touto metodou je bezpečné a užívané po celém světě. "Každý vrt je od rezervoáru vody vícenásobně oddělován pomocí cementu a několikavrstevného pažení," uvedl již před časem Pavel Lhotský ze společnosti GET.
Lhotský tvrdí, že do štěpící kapaliny těžaři lijí běžné chemikálie, jako kuchyňskou sůl či kyselinu chlorovodíkovou, tedy látky, které se vyskytují v každé domácnosti.
"Kontaminace je téměř jistotou"
To si ale nemyslí geolog z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Oldřich Fatka, který se Českým krasem odborně zabývá třicet let.
Fatka upozornil, že kontaminace vody je téměř jistotou. Podloží v krasu se kvůli zcela odlišnému procesu vzniku nedá vůbec srovnávat s tím v USA, kde se štěpením těží. Protože v krasu navíc podzemní voda cirkuluje dvacet a více let, může se znečištění projevit za delší dobu a pak by bylo těžké pohnat těžaře k zodpovědnosti.
"Kdo z geologů oblast zná, ví, že pokud zde plyn je, je ho velice málo. Co tedy je za zájmem firem těžit, netuším," podotkl Fatka.
Pochyby nad opravdovým zájmem těžařů vyjádřilo i několik dalších účastníků. Senátor Jiří Oberfalzer dokonce uvedl, že je možné, že firmy mají zájem pouze o průzkum. Poté, co bude totiž samotná těžba ve prospěch veřejného zájmu nakonec zakázána, mohou podle něj firmy žádat v arbitráži od Česka odškodnění.
Europoslanec Pavel Poc zdůraznil, že těžba má v Evropském parlamentu své zastánce i odpůrce. "Tlak lobbistů je ale silný. Potřebujeme tudíž velkou podporu veřejnosti, jedině ta může ústit v celoevropský zákaz," řekl Poc.
Názor českého ministerstva životního prostředí jde proti úplnému zákazu. "Za dvacet let zde může být technologie průzkumů mnohem šetrnější," řekl ministr Tomáš Chalupa, když v únoru vláda odmítla návrh horního zákona, který štěpení zcela zakazoval.
Těžařská firma Hutton Energy se k současnému dění vyjadřovat nechce.
