Vůbec nejčastěji se v programech stran kandidujících na magistrát objevuje slib, že jejich lídři navýší v ulicích počty městských policistů. Slibují to sociální demokraté, Piráti, TOP 09 v koalici se STAN i ODS, podle které navíc nemají strážníci věnovat tolik času dopravní agendě, ale více se soustředit na zajištění veřejného pořádku a bezpečnosti. Podobnou změnu v zaměření strážníků slibuje i ANO, které v tomto volebním období mělo bezpečnost ve své gesci.
Doplnění nebo dokonce navýšení počtu strážníků ovšem slibovaly strany napříč politickým spektrem už před minulými volbami. I po čtyřech letech však stále platí, že má městská policie podstav.
Do plného počtu stanoveného magistrátem jí chybí zhruba tři stovky lidí. Mimo jiné proto, že si v Praze bezpečnostní sbory konkurují. Podle bezpečnostního analytika Davida Rožka ze společnosti Soft Target Protection Institute má navíc navýšení počtu strážníků v ulicích smysl jen spolu s dalšími změnami.
„Jedná se zejména o jejich hlubší integraci napříč bezpečnostním systémem a zvýšení spolupráce s veřejností. Je třeba upravit i hodnocení jejich výkonu jiným způsobem než podle výše vybraných pokut za přestupky,“ říká Rožek.
Bezpečnost spojují strany ve svých programech také s kamerami v ulicích. Zatímco například Piráti chtějí investice do kamerového systému „zkrotit“, ČSSD naopak hodlá městské kamery dále modernizovat. Zcela odlišným směrem jde v oblasti kamer SPD, která slibuje, že o počtech a umístění kamer budou rozhodovat občané v referendech. „Rozmístění kamer by mělo být posuzováno sice s ohledem na soukromí občanů, ale vždy pouze odpovědnými profesionály. Referendum je pro tento typ bezpečnostních opatření naprosto nevhodným nástrojem kontroly a správy,“ komentuje návrh Rožek.
Kamery navíc podle něj nestačí jen přidávat nebo modernizovat, ale je nutné také rozvíjet systém vyhodnocování záběrů a práci se záznamy.
Důležitá je spolupráce
V právě končícím volebním období byla jedním z poměrně sledovaných bezpečnostních témat oblast protiteroristických zábran. Žlutočerné betonové zátarasy, které pravidelně stály na vánočních a velikonočních trzích v centru města a dodnes stojí na pomezí Pařížské ulice a Staroměstského náměstí, kritizovali památkáři i veřejnost.
Zelení proto slibují, že nepřipustí podobná nepřiměřená a nepřipravená bezpečnostní opatření. Podle Rožka se jistá nekoncepčnost skutečně v mnohých bezpečnostních opatřeních projevuje.
„Otázkou zůstává, jak bude mít město možnost ovlivňovat rozhodnutí orgánů Policie ČR a nakolik se bude snažit s těmito orgány spolupracovat při předávání informací a plánování. Největším úskalím této nekoncepčnosti je ovšem neexistence jednotného bezpečnostního plánu pro celou Prahu, který by reagoval nejen na vývoj rizik ex post, ale věnoval by se i ucelené vizi rozvoje bezpečnostních opatření v souladu s vývojem moderních technologií,“ vysvětluje analytik.
Občanští demokraté v souvislosti s hrozbami terorismu do svého programu zahrnuli proškolení dobrovolníků z dopravního podniku, Pražských služeb, Technické správy komunikací a dalších podniků i úřadů, aby byli připraveni pro případ mimořádných událostí. Využít chtějí příklady z Izraele nebo USA.
Podle Rožka jde o krok správným směrem. „Příklady ze zahraničí jsou dobrými vzory. Pro zvýšení úspěšnosti je však z dlouhodobého hlediska třeba pracovat na veřejném povědomí o bezpečnosti, kontaktu s občany a vývoji nástrojů, které obyvatelé města mohou využít při svém tréninku a přípravě,“ dodává.
Podobně kladně hodnotí bezpečnostní expert také slib koalice TOP 09 a STAN, že zajistí lepší připravenost Prahy na takzvaný blackout, tedy rozsáhlý výpadek elektřiny. „Jedná se ale opět jen o dílčí krok, který by měl být zakotven v celkovém bezpečnostním plánu pro celé hlavní město. Blackout je jen jedním z mnoha rizik, kterým Praha musí čelit, a tudíž je namístě se na toto připravovat,“ říká Rožek. Příští vedení města by se proto podle něj mělo zaměřit především na vznik zmiňovaného jednotného bezpečnostního plánu pro celou Prahu.
