Nově zvolené vedení Prahy projevilo o komplex budov na Vinohradské třídě zájem už v prosinci loňského roku. Majiteli pozemků, společnosti HB Reavis, napsali radní dopis s výzvou k jednání.
Z dnešní společné schůzky ale vyplynulo, že se strany na ceně nedohodly.
„Praha vlastníkovi nabídla za nemovitost cenu, která je pro městský rozpočet únosná, ale zároveň odpovídá hodnotě nemovitosti. Vlastník na tuto nabídku nepřistoupil, tudíž hledáme jiné alternativy, například oslovit nějaké soukromé spoluinvestory,“ řekl k jednání náměstek primátora pro územní rozvoj a plánování Petr Hlaváček.
Mluvčí developera Jakub Verner výsledek jednání iDNES.cz potvrdil, ale vzhledem k tomu, že majitel nadále jedná i s dalšími zájemci o prodeji, nechtěl podrobnosti schůzky ani výši nabídnuté ceny komentovat. Podle neoficiálních informací by se mohla pohybovat kolem miliardy korun.
Město o budovu projevilo zájem s tím, že by její prostory využilo k přesunu asi pěti set magistrátních úředníků z pronajatých kanceláří.
Proti bourání přišlo protestovat přes sto lidí
Večer uspořádala iniciativa SOS Transgas protest v blízkosti komplexu. Chtěla by majitele přesvědčit, aby zanechal bourání, ale připouští, že mnoho šancí není.
„Rádi bychom zdůraznili také potřebu systematičtějšího přístupu k ochraně poválečných staveb v České republice. Doufáme, že osud Transgasu bude v tomto případě varováním do budoucna,“ řekl už dříve MF DNES iniciátor akce Miroslav Tomek.
Přímo na shromáždění předseda výboru pro územní rozvoj Prahy, Petr Zeman z uskupení Praha Sobě, prohlásil, že je přístupem developera zklamán.
Fotogalerie |
„Dohoda na ceně není, navíc by bourání přestalo až ve chvíli, kdy by developer dostal peníze,“ konstatoval.
Stejně jako další řečníci upozorňoval na to, že současné zákony nepamatují na památkovou ochranu zajímavých budov z druhé poloviny 20. století. V posledních letech v Praze padla například mazutová výtopna na Invalidovně, hotel Praha v Dejvicích nebo telefonní ústředna tamtéž.
„O památkové ochraně těchto budov se začíná jednat a uvažovat až tehdy, když někdo začne mluvit o jejich bourání. A řízení trvá roky,“ zaznělo ke více než stovce shromážděných odpůrců bourání.
Ti nesli transparenty jako „Kulturní dědictví je více než pozemek“ nebo „Zachovat dědictví“. Podpořit je přijel i bývalý náměstek brněnského primátora Matěj Hollan, který kritizoval projekty developera HB Reavis v jiných městech včetně Brna.
„Můžete se jim postavit. Můžete jim třeba - když vidím, kolik vás je - blokovat vstup do jejich sídla, dokud se s vámi nezačnou bavit,“ vybízel někdejší brněnský aktivista a sklidil za to potlesk. Zástupci developera podle organizátorů pozvání na shromáždění nepřijali.
Akce se zúčastnili i autoři komplexu Václav Aulický, který se podílel na jeho podobě, a Jan Fišer, který navrhl interiér.
„Ať je developer, jaký chce, máme orgány státní správy od toho, aby rozhodovaly správně, ale podle mého v tomto případě selhaly,“ řekl Aulický a děkoval, že přišlo tolik lidí, kterým se budova líbí.
Podle Fišera si minulý týden prošli vnitřní prostory. „Ten pohled byl tristní, Bohužel nic zde nezůstalo, místnosti jsou vybourané. Nové projekty přitom vůbec nezohlednily, že je dole tunel drah a metra. V plánech je i vybudování podzemního parkoviště,“ podivil se.
Vstup do objektu už zmizel
Povolení k demolici získal majitel na začátku února od stavebního úřadu pro Prahu 2. O několik dní později začal bagr rozebírat vstup do objektu.
„Je to prostě demonstrace donkichotů, poblázněných tentokrát ne rytířskými romány, ale obdivem k moderní architektuře,“ dodal Tomek.
Společnosti HB Reavis patří pozemky bývalého Plynárenského centrálního dispečinku Transgas od roku 2014. O dva roky později majitel oznámil svůj záměr budovy zbourat.
„Přikláníme se k velké části odborníků, kteří sdílejí názor, že architektonické hodnoty komplexu nevyvažují dostatečně jeho závažné urbanistické nedostatky. Provoz budovy je navíc energeticky velmi náročný a žádné stavební úpravy by nezlepšily ekonomiku jejího provozu,“ uvedl mluvčí HB Reavis Jakub Verner ke stávajícímu stavu budovy.
Někteří odborníci společně s Klubem Za starou Prahu se obrátili na ministerstvo kultury, aby demolici zabránilo. To ale budovy za památku neprohlásilo.
Jako první bagr zboural zastřešený vstup. Na jeho místě bude lešení:
