„Na našich kolejích ČZU neubytujeme za poslední čtyři roky zhruba 600 až 900 žadatelů o ubytování ročně. Počty neubytovaných každý akademický rok vzrůstají,“ říká Jana Kašparová, tisková mluvčí České zemědělské univerzity v Praze, podle které poptávka vzrostla za poslední tři roky až o 60 procent.
Ostatně i další univerzity potvrzují, že renesance bydlení na kolejích začala zhruba před třemi lety. „V loňském roce se nám poprvé stalo, že jsme o jednotky nedokázali uspokojit poptávku, vše se ovšem dořešilo během prvních týdnů v semestru,“ doplňuje Michal Janovský, mluvčí Vysoké školy chemickotechnologické.
Letos se situace na univerzitách zřejmě bude opakovat, i když v současnosti teprve studenti posílají žádosti. „Nyní evidujeme zhruba desetiprocentní nárůst žádostí o ubytování oproti loňsku,“ potvrzuje Martina Mlynářová, mluvčí Vysoké školy ekonomické, na které nicméně zatím kapacity stačí.
Důvodem zvýšeného zájmu je především rostoucí cena bydlení v metropoli, ale promítají se do toho i další okolnosti. „Předpokládáme, že tento zájem je způsoben jak vysokými cenami soukromého bydlení v Praze, tak zvýšeným počtem studentů na vysokých školách. Zejména zvýšeným počtem zahraničních studentů studujících na Univerzitě Karlově,“ doplňuje Petr Podzimek z Univerzity Karlovy.
Ani cena nerozhoduje
Bydlení na kolejích vždy platilo za to levnější. Jeho cena se odvíjí logicky od počtu osob na pokoji i vybavení. Třeba na VŠE může vyjít třílůžkový pokoj se sociálním zařízením na patře na 95 korun za noc, nejdražší, jednolůžkový, nově zrekonstruovaný pokoj na buňce pro dvě osoby za 275 korun za noc.
Ubytování v kampusech láká stále více studentů |
Ceny jsou tak mnohdy srovnatelné s ubytováním v soukromém bytě. „Samostatný pokoj v bytě se pohybuje zhruba od 7 tisíc měsíčně plus podíl na nákladech,“ přibližuje Jan Kratochvíl z realitní společnosti RE/MAX G8.
Problém je však to, že i když si student může dražší bydlení dovolit, majitelé bytů se na něj dívají jako na rizikového nájemníka. „Nejde ani tolik o to, že by studenti nedosáhli na nájemné, ale jednoduše o to, že o ně majitelé bytů často nestojí,“ doplňuje Kristýna Řezáčová z RE/MAX Anděl. Majitelé se obvykle obávají hluku či poškození zařízení. „Ohledně pronájmů je složité i to, že je v poslední době menší počet bytů k dlouhodobému pronájmu obecně,“ doplňuje.
Ochotu připlatit si za lepší bydlení potvrzují i správci vysokoškolských kolejí. „Zvýšený zájem ze strany studentů je o samostatné ubytování s vlastním sociálním zázemím na pokoji či buňce,“ říká Petr Mourek, ředitel Správy účelových zařízení ČVUT.
Zkoušejí to soukromníci
Přestože zájem roste, univerzity kapacity nenavyšují a věnují se hlavně opravám. Studenti na kolejích mnohdy používají vybavení, které zažili ještě jejich rodiče. „Odhad nákladů na plánované opravy v letních měsících činí asi 6 milionů korun,“ doplňuje Mourek.
Na kolejích ČVUT, která má po celé Praze zhruba osm tisíc lůžek, chtějí stihnout práce do konce léta, jen opravy společných prostor si univerzita rozložila do více etap.
Ministerstvo školství v březnu vyhlásilo dotační výzvy na opravy kolejí a menz v celkové výši 1,5 miliardy korun. Nejméně 40 procent z celkových nákladů si žadatelé musejí zajistit ze svých zdrojů.
Studenti hledají bydlení. Kolejí je málo, na bytech je majitelé nechtějí |
Rozšíření kapacit chystají pouze některé školy. Karlova univerzita by měla v příštím období navýšit ubytovací kapacity novými lůžky na koleji Hostivař, kde by mělo vzniknout nově 116 lůžek. Chystá se na to i ČZU. „V budoucích letech plánujeme přístavbu jedné z budov kolejí,“ dodává Kašparová.
Příležitost tak cítí hlavně developeři. Karlín Group a International Campus mají v plánu postavit v Holešovicích stavbu se 529 apartmány. International Campus se netají tím, že do soukromého kampusu se nastěhují především cizinci.
Po Praze se objevují různé menší soukromé nabídky bydlení pro studenty s podobnými službami jako koleje. Nájemci si ale musejí oproti běžnému kolejnímu standardu připlatit, pokoj pro jednoho vyjde i na více než 10 tisíc korun měsíčně.
