Může to fungovat tak, že podle souřadnic GPS uvedených v průvodci si turista najde lokalitu v hlavním městě, která ho zajímá. Pak se seznámí s její historií a může si ji na místě třeba i prohlédnout.
StB v PrazeKde byl největší areál StB: |
Je to vůbec poprvé, co se turistům a zájemcům o moderní historii nabízí takový průvodce z komunistické éry. Překvapivé je zjištění, kolik takových míst v hlavním městě je.
Ostatně množstvím budov, které komunistická StB využívala pro svoji práci, byl stejně tak překvapen i sám autor. "Z takové perspektivy se pak jeví město úplně jinak," říká Prokop Tomek.
Jestliže hlavní město bylo centrem tajné policie, i v samotné Praze byla čtvrť, kterou bylo možné označit za nejdůležitější.
"Ačkoliv je asi tradičně známá jako 'estébácká' lokalita Bartolomějská ulice na Starém Městě pražském a její okolí, tak v nejhorších, padesátých letech byla 'hlavním městem' StB Bubeneč. Bylo tam hodně vil bohatých majitelů, které se daly vyvlastnit, byl tam klid a oblast se dala dobře kontrolovat," vysvětluje Tomek.
Podle něj neexistuje žádný jednoduchý klíč, podle kterého by se rozmístění lokalit dalo nějak přehledně zmapovat. "Musíme si uvědomit, že oni chtěli, aby to bylo nepřehledné," vysvětluje autor knihy.
Navíc se jednalo o zcela rozdílná místa. V průvodci je zmíněn například rozsáhlý areál v pražské Thákurově ulici, kde sídlily centrální správy kontrarozvědky, ale i konspirační byty či místa, kde pobývali sovětští poradci.
StB měla i kanceláře připravené ke střelbě z kulometu
Při práci na knize narazil Tomek na nové pozoruhodné informace. Například se ukázalo, že existují zachované plány obrany již zmíněného areálu v Thákurově ulici. Ta leží v Dejvicích kousek od konečné stanice metra a mnozí kolem ní jezdí autem či autobusem při cestě na letiště.
"Plán obrany pro případ napadení budovy počítal se zřízením šesti kulometných hnízd v nárožních kancelářích. Kulomety by obsluhovali příslušníci StB," vysvětluje Tomek.
Zbraně byly zřejmě uloženy přímo v budově ve zbrojním skladu. K jejich rozmístění k obraně naštěstí nikdy nikdo rozkaz nevydal. Do civilních rukou se budova definitivně vrátila až po revoluci v listopadu 1989.
Podle autora knihy je Praha zajímavá tím, že řada budov, které využívala tajná policie, slouží vlastně podobnému účelu dodnes. "Na rozdíl třeba od Berlína i celé bývalé NDR jsou objekty používané Státní bezpečností v Česku dodnes využívány k bezpečnostním účelům," říká Tomek.
Jeho průvodce si také klade za cíl přiblížit činnost StB široké veřejnosti, protože působení tajné policie je stále spojeno s řadou mýtů.