náhledy
První kloubová tramvaj v historii pražského dopravního podniku oslavila 40 let v provozu. Tramvaj ČKD Tatra KT8D5 vyjela na svou první linku (číslo 15) 7. července 1986. Přestože zkušební provoz moc dobře nešel a robustní stroje nezapadaly do pražského centra, nakonec se Praha s nimi naučila žít. Nahlédněte s námi do galerie „Kačen“, tak jak je vzpomenul Ropid na svých sociálních sítích.
Autor: Profimedia.cz
Začátek: druhá polovina 80. let, Knížecí v přerodu a ze smíchovské Tatry vyjíždí první tramvaje KT8D5. Vzhledem k prostorovým možnostem bývalé Ringhofferky se „Kátéčka“ rodila po jednotlivých článcích a k jejich definitivnímu spojení došlo až později – dva krajní dvou různých tramvají budoucích čísel 9001 a 9002 vidíme na předávacím kolejišti mezi Tatrou a smíchovským nádražím. Několik detailů prozrazuje, že jde o ověřovací sérii prvních čtyř vozů – delší nástavba na střeše krycí část výzbroje a pantograf, nebo třeba poloautomatická spřáhla, která byla později vyměněna za standardní mechanická.
Autor: PID Vladislav Borek
První spoj vyrazil 7. července 1986 na lince číslo 15 ze Sokolovské (dnes Florenc) na Černý Most (dnes Lehovec). Na tomto snímku vidíme sériový stroj ve standardním polomáčeném laku, jak uhání od Červeného vrchu do současné zastávky Nádraží Veleslavín – tehdy však ještě v poloze před křižovatkou s Veleslavínskou. Za povšimnutí stojí i původní trať na tzv. BKV panelech.
Autor: PID Petr Špitálský
Později dostávaly tramvaje KT8D5 lak po vzoru tramvají T6A5. U většiny z nich se toho krom barev jinak příliš nezměnilo, přesto se na některých vozech postupem času objevovala dílčí pokusná vylepšení. Například vůz 9030 dostal modernější a provozně praktičtější maticové (zelené) transparenty BUSE zobrazující číslo a linku. Tuto tramvaj fotografie zachytila v prostředí, kde to „Kačenám“ vždy slušelo nejvíce – na fakticky rychlodrážní trati, konkrétně kus za zastávkou Nádraží Braník při výjezdu k Černému koni.
Autor: PID Jiří Beneš
Původní provedení už je pár let minulostí – připomenout si uspořádání sedaček i jeho vzezření můžeme pouze u muzejního stroje 9048.
Autor: PID
Před svým zařazením mezi muzejní tramvaje jezdila 9048 standardně, a dokonce se dočkala rovněž nového barevného schématu. Na čelním okně si lze všimnout zeleného symbolu kolejnice. Říkalo se mu „dálniční známka“, označovala tramvaje, které se svým profilem kol mohou na bezžlábkové kolejnice.
Autor: PID Martin Šubrt
A toto už je 9048 po definitivním převedení mezi muzejní stroje a opět v původním laku (na Krejcárku).
Autor: PID Adam Prokop
Poznatky z provozu a potřeba modernizovat tramvaje KT8D5 do alespoň přibližně současných standardů vedly k programu rekonstrukce na typ KT8D5R.N2P. „Kačeny“ tak dostaly zejména nízkopodlažní střední článek, novou elektrovýzbroj, modernizovaný interiér, informační systém, poptávkové otevírání dveří; řidiči přešli od nožního řadiče na ruční, tedy místo pedálů řídí tramvaj levou rukou. Při rekonstrukci se evidenční číslo tramvaje zvýšilo o 50, koukáme tedy na původní vůz 9020. Výjimkou byly vozy 9006 po nehodě a 9048 převedený mezi historické – na jejich místa nastoupily odkoupené původem košické a později strausbergské 9056 a 9098. Na fotografii je 9070 během kolaudačních jízd na dvoře vozovny Strašnice.
Autor: PID
Původně mělo být číslo 9098 posledním modernizovaným kusem „Kátéček“. Ale dočasně se rozšiřující množství tratí zakončených kusými kolejemi, které potřebují obousměrné tramvaje, vedlo dopravní podnik k rozhodnutí odkoupit další vyřazené tramvaje KT8D5 z maďarského Miškovce a modernizovat je do pražských standardů. Nakonec bylo odkoupeno 15 tramvají s bohatým rodokmenem, před Maďarskem jezdily například v Košicích či Mostě a Litvínově. Takto čekaly na postupnou rekonstrukci v pražských ústředních dílnách na provizorně položené koleji. Nebyly zrovna ve valném stavu, ale to příliš nevadilo.
Autor: PID
Rekonstrukce exmaďarských KT šla totiž až na skelet, z původních tramvají toho jinak kromě podvozků a motorů příliš nezbylo. (Pozn.: podvozky na fotce nejsou tramvajové, ale tzv. jalové pouze k manipulaci se skříní.)
Autor: PID
Zcela nově se dodávaly střední nízkopodlažní články – z výroby již s dokončeným interiérem. Modernizované kusy se od původních modernizací liší na první pohled nerezovými tyčemi uvnitř a novým informačním systémem (například oranžovými vnějšími transparenty). Od čísla 9106 byly pak tramvaje rovnou lakovány do schématu PID.
Autor: PID
Fotografie z Kubánského náměstí ukazuje, jak hodně tramvaje KT8 v oblouku přesahují kolejnice. A to jak na vnitřní straně uprostřed článků, tak na vnější straně na koncích článků. Přestože se infrastruktura těmto tramvajím dekády přizpůsobovala, dodnes je v tramvajové síti několik míst, kde se vozy s tímto jízdním profilem (tedy společně s nízkopodlažními T3) nesmějí potkávat s jinými tramvajemi.
Autor: PID
Tady už vidíme jejich největší výhodu – obousměrnost. Díky ní se například usídlily na lince 5 do Holyně – před definitivním prodloužením do Slivence, kde je již běžná smyčka. Zatímco jednosměrné vlaky sem nesmějí, KT pouze přijede na konec koleje, řidič(ka) přehodí pantograf, změní směr jízdy a po přejetí do správného směru může pokračovat zpět do centra. Fotografie je z kolaudačních jízd do Holyně, kdy se prověřuje, zda tramvaje s nejsložitějším průjezdním profilem všude správně projedou.
Autor: PID
Kačeny své přednosti předvádějí také během rekonstrukcí tratí. Díky položení mobilních kolejových spojek mohou zajistit provoz i v kolejových apendixech, za kterými začíná stavba. Číslo 9100 a mihotající se oranžový transparent prozrazují jeden z exmaďarských vozů po modernizaci.
Autor: PID
Rovněž exmaďarské 9109 a 9110 během kolaudace Dvoreckého mostu. V pozadí další, tentokrát ryze pražské KT na cestě z Libuše na běžném spoji linky 17.
Autor: PID
Dokud bude trať na Pankráci ukončena kusou kolejí, budou i zde „Kačeny“ dominovat. Fotografie ze slavnostního zahájení provozu na prodloužení ke stanici metra.
Autor: PID
Závěrem je možné si připomenout, že tramvaje KT8 a odvozeniny nejezdí jen v Praze. Modernizovanou verzi vidíme v Plzni, ale dostaly se například i do Brna, Ostravy, Košic, ale také třeba do severokorejského Pchjongjangu, kde dodnes jezdí prakticky v původním stavu. Jistou raritou je také odvozená rychlodrážní varianta pro nadzemní dráhu ve filipínské Manile. Dnes po Praze jezdí 60 vozů modernizovaného typu KT8D5.RN2P. A ať už je máte, nebo nemáte rádi – tábory jejích příznivců i odpůrců jsou značně skalní – jisté je, že tu ještě nějakou dobu pobudou, neboť na úvratích zatím nemají alternativu.
Autor: PID
