Budova Line, lidové přezdívaná jako Lední medvěd, rozděluje veřejnost už několik let. Nyní mohou slavit spíše její odpůrci. Po Městském soudu v Praze jim dal za pravdu i Nejvyšší správní soud, který zamítl kasační stížnost proti dřívějšímu verdiktu.
Celý soudní spor se točí okolo takzvaných koeficientů, které určují, jak může být stavba v dané lokalitě veliká či kolik může mít podlahových ploch. Ty se v Praze navyšovaly celkem běžně, často k tomu stačilo jen razítko úředníka.
Princip byl jednoduchý, čím vyšší koeficient, tím větší stavba mohla na pozemku vzniknout a tedy i více vydělat.
Konkrétně na dejvickém Vítězném náměstí, na kterém měla budova Line vyrůst, byl podle územního plánu takzvaný koeficient podlažních ploch „I“. I když jde o třetí nejvyšší koeficient, podle kterého je možné v Praze stavět (nejvyšší je K), Lední medvěd získal výjimku.
Nafouknout medvěda dle libosti
Úředníci mu na žádost investora zvýšili koeficient na S – míra specifická. Právě kvůli tomu čelil projekt žalobám. Tu podali dva obyvatelé z okolních domů k městskému soudu a loni v létě uspěli.
Nyní Nejvyšší správní soud rozhodoval o takzvané kasační stížnosti, tedy formě odvolání, které proti rozsudku podal pražský magistrát a zmiňovaná společnost Vítězné náměstí. Soud kasační stížnost zamítl.
„Rozsudkem byla zamítnuta kasační stížnost jak magistrátu, tak i osoby zúčastněné, tedy společnosti Vítězné náměstí. Tím je zrušena úprava směrné části územního plánu,“ potvrdila mluvčí magistrátu hlavního města Petra Hrubá.
Společnost Vítězné náměstí zaslala redakci stručné vyjádření s tím, že situaci teprve analyzuje. Proto se prý nemůže vyjádřit k případné budoucí strategii, a tudíž ani k samotnému projektu.
Podle odborníků bude muset společnost přinejmenším projekt upravit, navíc se jeho případná dostavba oddálí, protože magistrát s největší pravděpodobností zruší již vydané územní rozhodnutí.
„Jako vedení radnice se s PPF sejdeme. Je třeba řešit nejen architektonickou podobu, ale i funkční využití a finanční otázky,“ uvedla v reakci na rozsudek místostarostka Prahy 6 Petra Kolínská (SZ).
Třináct dalších případů
V Praze přitom nejde o jediný případ, který kvůli změnám koeficientů skončil u soudu. Podle Petry Hrubé jich magistrát v současné době řeší třináct. A je dost dobře možné, že jich bude přibývat.
Změny koeficientů byly ještě donedávna naprosto běžnou praxí (mělo jich být kolem osmi set).
Soudy se navíc případnými žalobami v podstatě odmítaly zabývat. Situaci změnilo až přelomové rozhodnutí právě zmiňovaného Nejvyššího správního soudu, který na konci roku 2013 zamezil výstavbě sedmipatrového domu na brněnském sídlišti Majdalenky.
Dům měl mít původně jen čtyři patra a zvýšení bylo možné jen díky razítku úředníků, bez řádně projednané změny územního plánu a bez vědomí lidí bydlících v sousedství plánované stavby. Tento precedent pak spustil lavinu žalob v celém Česku.
„Podstatou problému je, že dotčení vlastníci musí v souladu se zákonem dostat příležitost vyjádřit se k plánovaným změnám územního plánu. V případě navyšování koeficientu zastavěnosti ji nedostávali,“ uvedla Eliška Bartošová z právní společnosti Frank Bold.
V Praze už soudy kromě Ledního medvěda shodily ze stolu třeba projekt Skansky Branické náměstí, projekt mrakodrapu na Litochlebském náměstí či projekt administrativní budovy v sousedství Evropské.
