Na „Karláku“ se dál sluní studenti i lidé z okolních kanceláří. Park zatím funguje jako obvykle – jen na několika místech připomínají ploty a pracovní stroje, že se tu chystá jedna z největších proměn veřejného prostoru v centru Prahy.
Současná podoba parku však vznikla až v 19. století podle návrhu zahradního architekta Františka Josefa Thomayera. Od té doby se prostor zásadněji neobnovoval – s výjimkou menší části u Novoměstské radnice.
Právě to chce město změnit. Připravovaná revitalizace má podle plánů vrátit Karlovu náměstí význam jednoho z hlavních veřejných prostorů v centru hlavního města. „Právě probíhají předstihové práce, které jsou prvním krokem celkové revitalizace parku,“ říká Barbora Lišková z Kanceláře veřejného prostoru Institutu plánování a rozvoje (IPR).
Oprava Karlova náměstí měla vyhnat auta z chodníku, parkovací čáry jsou zpět |
Práce jsou podle ní rozdělené do několika etap tak, aby park zůstal po většinu času přístupný.
Minulý týden například začalo plánované stěhování stromů do jiných částí parku. Podle odborníků jde ale vždy o zásah, který s sebou nese určitou míru rizika.
„Přesazení stromů je vždy do určité míry riziko a pro jeho ujmutí je potřeba maximální péče před přesazením, při samotném zásahu i následně,“ vysvětluje Ondřej Feit, ředitel Společnosti pro zahradní a krajinářskou tvorbu. Podle něj však použitá technologie šanci stromů výrazně zlepšuje. Zároveň Feit poukazuje na to, že stěhování stromů je dražší než vysadit nový strom. „Je to otázkou priorit,“ dodává.
Stromy jsou ve špatném stavu
„Hlavním důvodem zásahu je zhoršený stav mnoha stromů na Karlově náměstí, zejména kvůli suchu a omezenému přístupu vzduchu ke kořenům,“ vysvětluje architektka Lišková.
„Betonové silo na Karlově náměstí.“ Stavět v centru Prahy je jako bloudit v labyrintu |
Architektka projektu zároveň dodává, že zachování původních stromů je pro plán priorita. „Součástí našeho projektu je snaha co nejvíce hodnotných stromů zachovat, případně je právě přesadit na vhodnější místo v rámci parku. Projekt zároveň počítá také s rozsáhlou výsadbou. Celkem je v projektu plánováno vysadit přibližně 120 stromů,“ říká Adéla Ruprecht Chmelová z Rehwaldt Landscape Architects. Proměna Karlova náměstí má stát přibližně 250 milionů korun a financovat ji bude magistrát.
Oprava Karlova náměstí
|
Podle architekta zabývajícího se veřejným prostorem Patrika Kotase však proměna přichází s velkým zpožděním. „Ta revitalizace měla nastat už před padesáti lety. Od soutěže uběhlo opravdu dlouho a pořád se tu nic nedělo,“ říká Kotas.
Autoři projektu ale poukazují, že dlouhá příprava souvisí právě s tím, jak složité je hledání shody nad podobou tak významného prostoru v historickém centru města.
„Při projednávání projektu se ukázala potřeba vyvažovat různé zájmy odborné veřejnosti i občanů – ochranu památkových hodnot, další rozvoj parku i přípravu na měnící se klimatické podmínky. Cílem bylo nalézt řešení, které respektuje historické hodnoty, potřeby návštěvníků i odborné požadavky,“ doplňuje Ruprecht Chmelová důvod, proč vše trvá tak dlouho.
Dlouhodobá vize proměny Karlova náměstí míří až k roku 2048, kdy si prostor připomene 700 let od svého založení.
Vznikne městská promenáda
Jedním z plánů města je postupné zklidnění tamní dopravy a vznik městské promenády podél východní strany náměstí, která by navázala na Vodičkovu ulici.
Zatím ale park zůstává otevřený a lidé si tu dál užívají slunce – jen s občasným zvukem sbíječky v pozadí. „Snažíme se minimálně zasahovat do jeho běžného provozu,“ dodává Ruprecht Chmelová.
Předstihové práce na Karlově náměstí by měly skončit v květnu letošního roku. Na ně pak naváže samotná revitalizace parku, která se bude posunovat postupně po jeho jednotlivých částech – severní, střední a jižní. Podle magistrátu má projekt Karlovu náměstí vrátit roli významného veřejného prostoru v centru metropole.
