Život v karlínských kasárnách v devadesátých letech obnášel i několik výhod.
„Uniforma měla obrovskou výhodu, že třeba když jsme seděli kdekoliv u piva, někdo přišel z těch chlapů dospělejch nebo starších, tak viděl vojáky a řekl: Chlapi, jednu rundu máte na mě,“ vzpomíná například na jednom z panelů pan Šťastný, který byl v Karlíně na vojně v roce 1999.
Poslední část výstavy o historii karlínského objektu z 19. století představuje nedávnou minulost. Spolek Pražské centrum, který se nyní o kulturní dění v kasárnách stará, oslovil historika Pavla Heřmánka, aby se podrobněji podíval i na dávnější historii.
Smrdělo UHO i záchody
„Po vzniku kasáren byl největší problém, že to tady hrozně smrdělo, protože měly nezvládnuté záchody,“ popisuje Matěj Velek, hlavní produkční Kasáren Karlín, zajímavosti, jaké historik při svém bádání zjistil.
Spolek se stará o takzvanou novou budovu a nádvoří od roku 2017. Velek odhaduje, že ročně přijde na koncert, do kina, výstavu, na kávu či pivo 350 tisíc návštěvníků. „Peníze na to bereme z 94 procent z toho, co si sami vyděláme, šest procent tvoří granty,“ dodává Velek. Objekt zavírá jen na jeden den v měsíci na úklid. Podle Velka na místo přicházejí často rodiny s dětmi či lidé v důchodu.
Hlavní budova je nicméně zavřená a velké místnosti jsou prázdné. V jedné části je například bývalá kaple, do které ale armáda umístila agregát pro vzduchotechniku. V přízemí se nachází obrovská okachlíkovaná kuchyně, kde jsou ještě stále vidět stopy po povodních v roce 2002. „Když si tady začucháte, cítíte ještě pod nosem UHO a knedlíky a těstoviny,“ dodává Velek.
Příští rok na jaře spolku vyprší smlouva, jedná proto o jejím prodloužení s Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, který budovu spravuje. Vedení Prahy ale například projevilo letos zájem o to, že by se do budovy mohli nastěhovat úředníci ze Škodova paláce. Praha si kasárna v Karlíně vyžádala spolu s financemi na Městský okruh a novou nemocnici jako jednu z podmínek poskytnutí pozemků v Letňanech státu. Zaměstnanci magistrátu se měli do kasáren podle původních plánů stěhovat po rekonstrukci. Nakonec ale záměr město opustilo.
„Nechali jsme si udělat jednoduchou studii proveditelnosti a z té vyplynula omezená možnost pro budoucí využití,“ říká radní pro majetek Jan Chabr (Spojené síly pro Prahu / TOP 09).
Kasárna jsou sice v blízkosti centra, jenže by se do nich vešly pouze tři stovky úředníků a budova je památkově chráněná, což používání také komplikuje. Radní ale nevyloučil, že by pro kasárna město našlo i jiné využití. „Kolegové v radě mohou mít jiný názor, ale já si nemyslím, že by Praha měla zpětně kupovat každý majetek ve městě, pakliže k tomu nemá jasný budoucí způsob využití,“ podotýká Chabr.
Na prodej
Pokud o Karlínská kasárna Jana Žižky z Trocnova Praha zájem mít nebude, dojde nejspíše k prodeji. „Nejprve zjistíme, zda má o areál zájem nějaká organizační složka státu. Pokud ne, pravděpodobně nabídneme areál ke koupi veřejnosti,“ říká Radek Ležatka, mluvčí úřadu. Takový proces se může ale ještě protáhnout. „Ohledně dočasného využívání – než bude znám definitivní vlastník – vedeme jednání, a to i s panem Velkem,“ dodává Ležatka s tím, že termín rozhodnutí zatím ještě není stanovený.
Budovu se snažil stát prodat už v minulosti dvakrát, ale pokaždé nakonec z prodeje sešlo. Jednou kvůli podezření z propojení vítěze a dalších soutěžících, vítězná Grima Art Ivany Tykačové tehdy nabídla 590 milionů, podruhé nikdo nenabídl minimální požadovanou cenu 620 milionů.
Poté o ni projevilo zájem ministerstvo spravedlnosti, tehdejší ministr tam plánoval zřídit justiční palác, kam by se sestěhovaly soudy. Nakonec ale ministerstvo vyhodnotilo, že k těmto účelům budova není vhodná. Pelikán tak podpořil vznik dočasného kulturního centra.
