Útok se odehrál v Mladé Boleslavi. Mladík na svou bývalou nadřízenou z automobilky zaútočil letos 6. ledna večer po směně u domu, kde bydlela.
Napadl ji kuchyňským nožem o délce téměř 14 centimetrů, který si dvě hodiny před tím zakoupil v supermarketu. Poté čekal, až oběť vyjde z bran továrny, a na ztemnělé ulici ji sledoval.
„Jde o čin spáchaný s předchozí přípravou. Na čin se připravoval, zakoupil si nůž, rukavice a na poškozenou čekal. Opakovaně oběť bodal do krku a musel si být vědom, že ji může usmrtit,“ zdůvodnil rozsudek soudce Martin Zelenka.
Jím vedený senát tak zpřísnil o rok trest uložený Krajským soudem v Praze a přitvrdil i v právní kvalifikaci (o původním verdiktu jsme psali zde). Vzhledem k polehčujícím okolnostem však uložil trest pod dolní hranicí sazby, která činí 12 až 20 let.
Krajský soud původně poslal Váňu za mříže na sedm let za pokus prosté vraždy. I on se držel pod sazbou, která činí 10 až 18 let. Proti rozsudku se odvolal žalobce i obhajoba.
Státní zástupkyně požadovala přísnější posouzení činu i trest. „Zaútočil proti citlivému místu lidského těla, kdy mohlo dojít k fatálnímu následku. Lze dojít k závěru, že si obžalovaný jednání předem rozvážil. Přitěžující okolností je i motiv, msta,“ uvedla státní zástupkyně Marcela Kratochvílová.
Advokátka obžalovaného ale vylíčila, že jde o mentálně zbrzděného chudáka, puberťáka, kterému se celý život lepí smůla na paty a svůj díl viny na tom, co se stalo, nese prý i napadená. „Nejvíce mu pomůže lidské dozrávání,“ uvedla obhájkyně Zdeňka Míková.
„Jako kdybyste jednookému vyčítali, že se netrefí do terče, tak byste měli přistupovat k mému klientovi,“ uvedla advokátka. Ta žádala mírnější trest, například za pokus o zabití nebo ublížení na zdraví. Podle ní již vazba a soud pro muže byly dostatečným potrestáním.
„Lituji toho. Vím že jsem hodně ublížil svým blízkým,“ pronesl Váňa na závěr jednání. Rozhodnutí vrchního soudu je pravomocné.
Komplikovaný vztah a noční útok
Razantním atakem vyvrcholil notně komplikovaný vztah mezi lakýrníkem a jeho o 15 let starší nadřízenou. Mládenec kolegyni a pozdější mistrové nejprve posílal dárky.
Ona však jeho náklonnost neopětovala, a tak se Váňa pak cítil být šéfkou šikanován.
„Dlouhodobě selhával v zaměstnání, hromadilo se v něm napětí, měl zkreslené vědomí. Vinu za svá selhávání přenášel na oběť. Žil mstou proti poškozené, v jeho jednání převážily emoce,“ uvedl ve své expertize mimo jiné psychiatr Vlastimil Tichý.
Podle znalců obžalovaný jednal v afektu, ovládací schopnosti byly snížené. Experti navrhli jeho ochrannou léčbu na psychiatrii.
„Šel se mnou asi sto padesát metrů. Chtěla jsem, aby mne nechal. Pak to šlo všechno strašně rychle,“ vzpomínala napadená na atak. Inkasovala několik ran do zad a krku. Krvácející ženě zachránili život lékaři, Váňu bezprostředně po činu zatkli policisté.
„Přišlo mi to líto. Přemýšlel jsem, jak ji postrašit, aby věděla, jak mi ublížila,“ tvrdil při výslechu Váňa. Ten však zároveň tvrdil, že si průběh útoku nevybavuje.
Údajně si jen vzpomíná, že těsně před atakem na oběť čekal na ulici a pak se s ní bavil. „Potom jsem se asi lekl,“ řekl. Policisté ho zadrželi na ubytovně, kam se krátce před činem nastěhoval.
