„Působí trošku zvláštně, pokud se až po několika měsících vyjádříte k tomu, že jste prověřovali měkké tkáně krku, ale vlastně jste to do toho pitevního protokolu zapomněli napsat. Že jste to tam neuvedli hned na počátku. A pak nám jiný znalec řekne, že oblast krku je z hlediska určování příčin smrti natolik složitá věc, že opatrnost při tom předcházejícím zkoumání musí být mimořádná. Soud musí vyjádřit svoje zděšení, jak je toto možné,“ řekla dvěma soudním patologům v jednací síni předsedkyně senátu Hana Krestýnová.
Soudní lékaři Ivan Procházka a Alena Cypriánová z Nemocnice Na Bulovce pitvali v listopadu 2019 tělo neznámého muže, které nalezl bagrista v pražské Ústřední čistírně odpadních vod.
Dospěli k závěru, že příčinou jeho smrti bylo „udušení z utonutí v těžké opilosti“. Muž později ztotožněný jako Slovák Peter S. měl v krvi 2,1 promile alkoholu.
Procházka s Cypriánovou nezjistili, že by na jeho smrti měl podíl jiný člověk. „Nebyly zjištěny takové známky mechanického násilí, které by jednoznačně nasvědčovaly účasti druhé osoby,“ zopakovala před soudem lékařka.
Muž, který byl ve vodě několik dní, měl na krku otlak – náznak rýhy. Podle dvojice soudních lékařů to mohlo způsobit jeho oblečení, když se tělo pohybovalo kanalizací.
Kriminalisté krátce nato dopadli nyní čtyřiadvacetiletého Jana Béma z pražské Hostivaře. V době, kdy Peter S. zemřel, se pokoušel z jeho učtu opakovaně vybrat třicet tisíc korun – tedy veškerou hotovost, která tam byla.
Muži se znali. Osudnou noc popíjeli v místním kulečníkovém klubu. Před půlnocí odcházeli společně, protože bydleli ve stejném domě. Cestou měli konflikt. Bém policistům přiznal, že opilého známého škrtil tři až pět minut tkaničkou (šňůrkou) z bundy, kterou našel v kapse.
Bezvládné tělo nechal ležet poblíž potoka Botiče a odešel se Slovákovou platební kartou, aby se občerstvil v blízkém fastfoodu.
Objednávku se mu cizí kreditkou nepodařilo zaplatit. Poté se vrátil na místo činu a oběti se zbavil – hodil ji do kanálu, odkud se tělo dostalo do čističky. Zhruba tak znělo Bémovo přiznání a tak vraždu popisuje obžaloba.
Policie se po dopadení údajného pachatele obrátila s žádostí o posudek na dalšího soudního lékaře. Tentokrát na primáře Jiřího Hladíka z Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. Chtěla si ověřit, zda výpověď Béma odpovídá realitě.
Hladík už neměl k dispozici tělo oběti. Vycházel zejména z pitevního protokolu kolegů z Bulovky, z fotodokumentace a výslechu obviněného.
Dospěl k tomu, že rýha na krku Petera S. vznikla škrcením a že je Bémova verze reálná. „Všechno je ve shodě, není tam nic, co by tomu neodpovídalo,“ řekl před soudem primář.
V jednací síni si sundal kravatu a na státním zástupci demonstroval, jak měl obžalovaný muž svého známého škrtit. Zároveň odmítl závěr kolegů z Bulovky. „V pitevním protokolu není jediná typická známka pro dušení z utopení,“ tvrdí Hladík.
Na jaře 2020 měli policisté v ruce dva posudky. Podle prvního se Peter S. utopil bez cizího zavinění. Podle druhého ho pachatel škrtil tkaničkou, tělo odvlekl ke kanálu a hodil do stoky.
Vyšetřovatel si proto vyžádal třetí posudek, tentokrát revizní. Znalecká komise Ústavu soudního lékařství v Hradci Králové přezkoumala obě předchozí expertízy a její závěr zní: přesnou příčinu smrti Petera S. určit nelze.
Odfláknutá pitva?
Pochybil podle nich zejména první tým soudních lékařů z Bulovky, který dělal pitvu a sepisoval z ní zprávu. V ní uvedená zjištění označili revizní znalci za povrchní, necílená a nedostatečná. Kritizovali i pořízené fotografie, mezi kterými scházejí detailní záběry, například právě krku.
„Nezbývá než konstatovat, že z pitevního protokolu a fotografické dokumentace k pitvě vyplývají nálezy naprosto nespecifické, respektive nevyplývají z něj žádné takové nálezy, na jejichž podkladě by bylo možno s jistotou nebo aspoň vysokou mírou pravděpodobnosti usuzovat na příčinu smrti poškozeného. Bohužel, je třeba konstatovat, že k příčině smrti poškozeného se tak není možno objektivně a s jistotou vyjádřit, a to pro nedostatek podkladů vyplývajících z pitevního protokolu,“ prohlásil člen revizní komise Miroslav Šafr.
Procházka s Cypriánovou nijak nedoložili, že krk zesnulého muže podrobně prozkoumali, že ho otevřeli a zjišťovali, zda nejsou pod kůží v měkkých tkáních krevní podlitiny, které vznikají při škrcení.
Tito patologové sice loni na jaře poslali policii doplněk svého posudku, ve kterém tvrdí, že krční tkáň řádně prohlédli a nic problematického nenašli (proto to prý v protokolu neuvedli), soud má ale pochyby. Mohli si to vymyslet, aby zakryli svou předchozí nepečlivost.
O iluze o lidech jsem přišel dávno, říká soudní lékař kauzy orlických vražd |
Chybí i některá laboratorní vyšetření. Soudní lékaři z Bulovky totiž neodebrali vzorky plicní tkáně, nezkoumali krev ze srdce. Nezjišťovali ani to, zda měl zesnulý muž v játrech rozsivky – mikroskopické řasy žijící ve venkovní vodě. Pozitivní nález by svědčil o tom, že se do kanálu dostal zaživa.
„Nelze se ubránit dojmu, že znalci, kteří provedli soudní pitvu, se nechali unést vstupními informacemi, které pitvě předcházely, o vyproštění těla z vodní plochy a své další úvahy směřovali především k diagnóze utonutí. Nepovažovali za nutné soustředit se na další nálezy na těle poškozeného, zejména na otlak na kůži krku. Do jisté míry rezignovali na pokusy tyto nálezy upřesnit,“ dodal Šafr.
Revizní komise trvá na tom, že na základě nedostatečných zjištění učiněných při pitvě v listopadu 2019 nelze říct, zda muž zemřel udušením z utonutí, nebo udušením z uškrcení.
Smrt Petera S. tak zůstává nejasná a pochybnosti hrají do karet obhajobě. Bém totiž původní přiznání odvolal. Po zadržení byl prý v šoku a jeden z policistů mu údajně slíbil mírný, tříměsíční trest, pokud se dozná. Obžalovaný mladík nyní tvrdí, že Petera S. během konfliktu pouze odstrčil, odešel a neví, co se s ním pak dělo.
Část výpovědi obžalovaného Jana Béma před soudem (26. dubna 2021):
Doznává jen to, na co má protistrana důkazy. Uvedl, že po návratu z fastfoodu našel na místě, kde Slováka odstrčil, jeho bundu s doklady a klíči, a že netuší, kam muž zmizel. Přiznal, že se pokoušel vybrat z Peterova účtu v různých bankovních pobočkách dostupný zůstatek, že vyklidil (vykradl) jeho byt a že jeho rodině lhal o tom, že muž odcestoval.
Lítost? Nad sebou, řekl znalec
Mladík sedící na lavici obžalovaných pozorně sleduje průběh hlavního líčení i přítomné lidi včetně veřejnosti. V tmavém obleku, bílé košili, s barevně sladěnou kravatou a kapesníčkem v náprsní kapse saka vypadá spíš jako byznysmen.
Středoškolsky vzdělaný záchranář se po škole dal na podnikání. U soudu zaznělo, že ho pak podvedli společníci, kvůli čemuž měl milionový dluh. Ten teď splácejí jeho rodiče.
V přípravném řízení ho zkoumali psycholog i psychiatr. O obviněném zjistili, že má zvýšené sebevědomí, je nadprůměrně inteligentní, nevyzrálý, impulzivní a jeho osobnost má histriónské (hysterické) rysy – mezi ty hlavní patří obecně teatrálnost, labilita a povrchnost.
Zvýšenou agresivitu u něj znalci neodhalili. Psycholog Jiří Klose připomněl, že mladík byl v době, kdy měl známého škrtit, pod vlivem alkoholu, který uvolňuje zábrany. Jednal v afektu, v krátkodobé prudké emoční reakci, ale věděl, čeho se dopouští. Motivem mohla být jeho majetková situace.
S ohledem na věk i předchozí normální život hodnotí znalci Bémovu možnost nápravy jako dobrou. Psycholog však také uvedl, že mladík neprojevuje lítost nad tím, co měl spáchat. Lituje hlavně svého osudu a situace, do níž se dostal. „Sám sobě to odpustil,“ dodal lékař. Bémovi, který se prý ve vazbě stal věřícím, nadále hrozí až výjimečný trest.
Soudní psychiatr: Zkušení znalci odcházejí, nový zákon to ještě zhorší |
