Desítky stromů už padly na největším benešovském sídlišti. Celkem jich má být do konce března poraženo asi 140. Ale to není vše. Následovat bude ještě příští rok druhá a třetí část. Dohromady tak zmizí v celém Benešově stovky vzrostlých stromů. Obyvatelé jsou zděšení.
"Vůbec jsme nic netušili. Že to napíše město na internet, to nestačí. Kácejí stromy zdravé a ty, které jsou ohnuté a opírají se o zeď, tam nechají," řekla starší obyvatelka sídliště ve čtvrtek na setkání, které vedení města svolalo. Podle lidí pozdě.
"Že byste se nejdřív zeptali lidí? Svoláte nás, když už je skoro hotovo," rozčiloval se další účastník. "U borovic byla spousta ježků, ptactvo, bude to mít dopady na přírodu," obává se další žena.
Starosta Jaroslav Hlavnička upozornil, že projekt se začal připravovat už v roce 2007, tedy za minulého vedení radnice. "Informovat tehdy lidi nemělo smysl, protože projekt se teprve chystal a nevěděli jsme, jestli na něj budeme mít peníze. Ale současné vedení radnice mělo už loni lidem říct, že na kácení dostalo dotace," obhajoval se bývalý starosta Petr Kouba.
Podle jeho mínění šlo reakci lidí předvídat. "Když se před patnácti lety kácely stromy na Masarykově náměstí, vznikly petice proti tomu, a to šlo jen o osmadvacet stromů," dodal Kouba.
Na stromy se nesáhlo třicet let
Podle místostarosty Romana Tichovského, který na radnici pracoval i tehdy, se nikdy v zeleni nedělaly odborné zásahy. Výsadba vznikala bez koncepce a teď některé stromy překážejí a jsou nevhodné.
"Někdy před třiceti lety v Akci Z si každý vysadil strom, který se mu líbil. Chápu reakci lidí. Něco vysází, třicet let to s nimi roste, ale na druhou stranu už hrozí různé úrazy a pády," řekl Tichovský, který na sídlišti vyrůstal a jako dítě při vysazování pomáhal.
"Asi chtělo obnovit zeleň postupně, ale na to nebyly peníze. Až teď jsme dostali dotace. Je to drastičtější, ale je to potřeba," podotkl. Na každou etapu dostane město zhruba tři až čtyři miliony korun ze Státního fondu životního prostředí.
Projekt zpracoval zahradní architekt Lukáš Kaprál. Dostal zadání, aby posoudil zdravotní stav dřevin a vybral ty nevhodné. Na tom měl spolupracovat s Technickými službami, které mohou říct, které stromy například překážejí při zimní údržbě nebo zasahují do silnice.
Ty, které zůstanou, ošetřili řezem. Podle něj prohlédl každý strom dendrolog a pokácení stromů schválila Agentura ochrany přírody a krajiny, která je nejvyšším orgánem ochrany přírody. I proto trvala příprava pět let.
"Kácení vždycky zvedne vlnu názorů, ale takové emoce jako v Benešově jsem ještě nezažil. Ale setkal jsem se v terénu i s pánem, který naopak tvrdil, ať kácíme ještě víc. Podle mě nemocných a nevhodných stromů je po Benešově hodně. Nechci říct, že se s tím vůbec nic nedělá, ale chybí odbornost," míní architekt.
Jehličnany nahradí lípy, javory a ovocné stromy
V Benešově roste mnoho jehličnanů, které podle Kaprála do města nepatří a hlavně stojí samostatně, tudíž jim hrozí vyvrácení. Nová koncepce tak počítá s tím, že se vysadí listnaté stromy, jako je lípa, javor, ale i ovocné dřeviny. "Lépe snášejí městské prostředí. Nevadí jim například tolik solení silnic v zimě, jsou vhodné do alejí," vysvětlil architekt Lukáš Kaprál.
Na prázdná místa se má vysadit daleko více dřevin. V první etapě to má být asi 250 nových stromů. "Kácí se i architektonicky nevhodné stromy. S takto zanedbanou zelení se potýkáme i v jiných obcích. Snažíme se o to, aby se do českých obcí a měst vrátily listnaté stromy, to je dané z historie," řekl dendrolog Marek Lempochner z ČSOP, který na projektu spolupracoval.
V jiných městech se prý ochránci stromů většinou zastávají, v Benešově ale proti kácení nic neměli.
Zeleň obnovují podobně jako v Benešově i v nedalekém Týnci nad Sázavou, kde si loni obyvatelé stěžovali dokonce u inspekce životního prostředí, ale nic se neprokázalo. Projekty připravují i ve Vlašimi, Kolíně či Kutné Hoře.
