Váš ateliér připravil územní studie na podobu okolí budoucích stanic metra Nové Dvory a Libuš. Co bylo při hledání řešení pro tato území nejnáročnější?
V Libuši bylo nejsložitější uklidnit atmosféru. Zadání územní studie totiž vzniklo na popud místních obyvatel, kteří měli výhrady ke vznikajícím plánům a stavěli se zcela pochopitelně do opozice. Vznikla dokonce petice. Myslím, že díky energii vložené do komunikace s obyvateli jsme následně mohli řešit spory mezi investory a petiční iniciativou a nalézt kompromisy přijatelné pro obě strany.
Na Nových Dvorech bylo pro změnu složité najít vhodné dopravní řešení. Dlouze jsme s dopravními inženýry z kanceláře Syrový – dopravní ateliér prověřovali možnosti, jak a kam umístit zastávky tramvaje i autobusu, aby přestupy byly co nejpohodlnější. Velkým úkolem byl i požadavek na umístění značného objemu zástavby.
Co konkrétně lidem na Libuši vadilo?
Vadilo jim, že jim nové bytové domy budou bránit ve výhledu, a báli se nedostatku parkovacích míst. Někde jsme proto původní záměry výstavby zredukovali.
Okolí budoucí stanice metra D Libuš.
O co se nejvíce zajímali?
O kvalitu veřejných prostranství, zachování přírodních ploch a výšku zástavby v blízkosti existujících domů.
Jak budou vypadat vstupy do metra?
Budou součástí budov, aby zbytečně nezabíraly místo na náměstích.
Metro vzniká v režii města. Jak je to v případě okolí budoucích stanic?
I tady je hlavním hybatelem město. Celý proces řídí jako pořizovatel pražský magistrát, který organizuje projednávání a veškerou koordinaci. Zároveň nám pomáhají zástupci Institutu plánování a rozvoje (IPR).
Jitka Molnárová
|
Jak vznikla myšlenka na výstavbu osmdesátimetrové výškové budovy u metra Nové Dvory?
Jde o kombinaci více důvodů. Metro dokáže obsloužit velké množství lidí, a proto je z pohledu ekonomiky rozvoje města účelné v tomto místě stavět intenzivně. Zároveň ale nová výstavba nesmí ubližovat okolním čtvrtím. I proto navrhujeme na okrajích nové lokality nižší domy a uprostřed naopak vysoké. V území se už dnes nacházejí budovy s výškou okolo 50 metrů (budova Eltodo na Novodvorské ulici, vzdálená cca 150 metrů, pozn. red.). Chtěli jsme, aby tam byla jedna o něco vyšší přímo na stanici metra, která vytvoří přirozenou dominantu, vymezí střed území.
O Nových Dvorech je dlouhodobě uvažováno jako o novém centru jižní části Prahy. Je to spádové území pro tisíce obyvatel z okolí. Budou tam dojíždět za prací, službami, rekreací, kulturou... Historicky byla místa s celoměstským významem vždy viditelná z dálky díky dominantám.
Co je hlavním úkolem urbanistů a plánu rozvoje daného území?
Koordinace různých záměrů a zájmů. Bez toho kvalitní čtvrť nevznikne. Zároveň platí, že na dobré dohodě vydělají všichni. I pro soukromé investory je výhodné se vzájemně koordinovat. Máme v Praze nepříjemnou zkušenost s živelnou výstavbou, což přirozeně vede k obavám veřejnosti z jakéhokoli rozvoje. Žít v nejistotě, kde zrovna vyroste nový dům, není nic příjemného. Naopak urbanisticky zkoordinovaný plán přináší potřebnou míru jistoty – tady je park, tady náměstí, tady se bude stavět.
Jen na Nových Dvorech vznikne podle Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR) 2 400 nových bytů. V místě se počítá s jednou ZŠ a dvěma MŠ. Bude podle vás občanská vybavenost dostatečná?
Bude, škola bude dokonce dimenzována tak, aby mohla přijmout i žáky ze širšího okolí, není připravovaná jen pro novou výstavbu. Na Nových Dvorech ovšem nejde jen o základní školskou vybavenost, ale i o další služby – veřejné i komerční.
Okolí stanice Nové Dvory.
Nedostatečné plánování občanské vybavenosti bylo typické hlavně pro developerský rozmach posledních desetiletí. Je zaručené, že se takové problémy nebudou opakovat?
Je potřeba říct, že za občanskou vybavenost je v principu odpovědné město. I nejosvícenější developer může na školu přispět, pomoci s její přípravou, ale postavit a provozovat ji kromě velmi specifických případů musí město nebo městská část. Stejně tak magistrát nebo radnice musí celý proces plánovat s dostatečným předstihem. V tomhle se za poslední roky udělal v Praze veliký posun, nastavil se systém příspěvků investorů na veřejnou infrastrukturu.
V poslední době v Praze nevznikala pokaždé pěkná architektura. Vyrostou u metra D pěkné stavby?
Předně si musíme říct, co vnímáme pod pojmem pěkná architektura. Výsledná architektonická kvalita bývá kombinací mnoha faktorů. Na jedné straně jsou to urbanistické návaznosti, základní hmoty budov, vztah k okolí. Tady může právě hodně pomoci územní studie, která jednotlivé stavby vymezuje tak, aby pokud možno vznikl harmonický celek. Pak následuje řešení samotných domů, zde naopak územní studie nechává volnost. Je tak ponechán prostor pro další kreativní invenci a pestrost výsledného řešení. A ne každý nový dům musí být na titulní straně mezinárodního architektonického magazínu. Dobré město nedělají top stavby, ale kvalitní standard těch „obyčejných“.
Na který z připravovaných projektů se těšíte nejvíc?
Osobně se nejvíc těším na návrhy veřejných prostranství – náměstí, plácků a parků. Jejich kvalita totiž o pocitu z míst rozhoduje často víc než architektura okolních domů
Jak jste se dostala k urbanismu a co vás na práci baví?
K urbanismu jsem se dostala už na fakultě architektury, když jsem zjistila, že navrhování větších území mě pro svou komplexnost přitahuje více než navrhování jednotlivých budov. Do urbanismu se kromě technických a estetických parametrů promítá i společenská složka prostředí. Bavilo mě studovat, jak se mění hodnoty ve společnosti.
