„Celá rekonstrukce potrvá zhruba dva roky, povodně zde zanechaly skutečně žalostný stav. Posléze zde vznikne honosný multifunkční sál vhodný pro kulturní a společenské akce, a to vlastně v unikátních novorenesančních prostorách, kterých po Praze mnoho nenajdeme,“ vysvětluje Tomáš Hübl, předseda představenstva společnosti Výstaviště Praha, která Holešovickou tržnici spravuje.
Burza podobná letohrádku
Budova vznikala mezi lety 1893 a 1895 a právě do stavu z této doby by se měla památka alespoň zvenčí navrátit. Rekonstrukcí projde zejména střecha a fasáda se zachováním původních soch. „Budova je postavena a dekorována v čisté neorenesanční podobě, v níž jsou pojaté dokonce celé pražské čtvrti, jako jsou Karlín, Vinohrady nebo Žižkov,“ sděluje architekt a projektant Vladimír Thiele z ateliéru SGL Projekt, který stojí za návrhem rekonstrukce.
Kultivace jatek
|
„Půdorysnou dvouosou symetrií do kříže a bazilikální typologií je stavba velmi vzdáleně příbuzná například s Letohrádkem královny Anny na Pražském hradě. Interiér hlavního sálu s pilířovou arkádou je zase podobný Fügnerově sálu Sokola Pražského od Vojtěcha Ignáce Ullmanna z roku 1863,“ dodává.
Uvnitř ale čeká budovu výrazná modernizace. Koncem 19. století tady bylo možné najít především hlavní sál, ale také sál burzovní, kanceláře agentů, hostinec pro čeleď a honce, dva hostinské pokoje, kuchyni a poštu s telegrafem. V patře se navíc nacházely tři hostinské pokoje, a naopak v suterénu byl pivní sklep s lednicí.
„Po prohlídce ustájeného dobytka nebo zásob masa zde probíhal obchod mezi chovateli, zpracovateli a pražskými prodejci, k těmto transakcím bylo nutné vytvořit odpovídající klidné reprezentativní prostředí nadstandardní oproti účelovému zbytku jatek,“ vysvětluje Thiele.
Takovéto rozložení v patře a v přízemí podle Thieleho zůstane zachované, nicméně budova se dostane na současnou technologickou úroveň, a to zejména z hlediska sociálního zázemí, vzduchotechniky nebo systému vytápění. Při vzniku Velké Prahy v roce 1928 došlo k rozšíření budovy o přístavby, které se už dělníkům letos podařilo zbourat.
Před 2. světovou válkou byla burza mimo jiné také vyhlášenou restaurací. „V plánu je opětovné otevření restaurace s oblíbeným posezením na předzahrádce pod korunami stromů a také na nově vybudované pobytové terase,“ popisuje Hübl.
Tržnice v Holešovicích bude zelenější, přibudou vodní prvky i nové náměstí |
Temné období pro budovu burzy nastalo po válce. Od roku 1951 převzal kontrolu nad celými jatkami národní podnik Pražský průmysl masný. Po zrušení jatek v roce 1983 měla burza během dekád mnoho různých využití.
Město ve městě
Těsně před revolucí třeba započala úprava budovy na restauraci třetí cenové kategorie. Všemu ale učinila přítrž povodeň v roce 2002, která budovu výrazně poškodila, od té doby už jen chátrala.
Druhý rok oprav Průmyslového paláce je tu, dělníci se zaměří na konstrukci |
Burza svého času představovala srdce celých Ústředních holešovických jatek, v minulém století v podstatě takového malého města ve městě, které se rozkládalo na ploše 11 hektarů, a kde v nejslavnějších letech pracovala až tisícovka lidí.
Mezi nimi třeba veterináři a řezníci, ale samozřejmě také obchodníci a třeba i tak specializovaní pracovníci jako byli střevaři a držkaři. Kromě burzy se v areálu nacházela také například celnice nebo řeznickouzenářská banka, kde si obchodníci mohli vzít půjčku.
Chátrající jatka v Hradci by mohla být památkou, koalice je chce rozvíjet |
„Celý areál dokázal kapacitně zásobovat dramaticky se rozrůstající velkoměsto při dodržení na svou dobu vysokých hygienických standardů ustájení, porážky a zpracování potravin i díky napojení na městskou kanalizaci,“ podotýká Thiele.
Ve druhé polovině 20. století se jatka postupně zmenšovala a jejich význam klesal, až se celý provoz na začátku 80. let přesunul do masokombinátů v Čakovicích a v Písnici. Následně se v roce 1983 z areálu stala tržnice.
