Obecní plebiscit na začátku října rozhodne o jejím dalším využití a současně o zisku nebo ztrátě stovek milionů do městského rozpočtu.
„Navážený odpad na skládku je důkladně monitorovaný a obyvatelům ani životnímu prostředí nehrozí žádné nebezpečí. Když k tomu připočtu finanční benefity, tak jsem jednoznačně pro její rozšíření,“ řekl v rozhovoru pro iDNES.cz starosta Strnad.
Obří skládka v Čáslavi má nyní rozlohu patnáct hektarů a dosahuje výšky téměř tři sta metrů nad mořem. Co vlastně stálo za jejím vznikem?
O zřízení skládky rozhodla v devadesátých letech tehdejší koalice ODS a KDU-ČSL, když musela vyřešit problém s hospodařením s odpady. Do doby vzniku nové skládky město využívalo dvě takzvaně neřízené, které však již byly plné a vyvstala tedy logická otázka, kam s odpadem. Vybudování zajištěné skládky bylo zcela legitimním vyústěním. Nikdo z tehdejších představitelů města však asi nepředpokládal, jak se situace bude vyvíjet.
Byla již tehdy skládka určená kromě komunálního i pro odkládání nebezpečného odpadu?
I samotní obyvatelé se mě často na tuto otázku ptají. Pravda je taková, že už před těmi třiceti lety byla vedena jako skládka nikoliv jen komunálního, ale také nebezpečného odpadu. K žádné změně tedy v tomto ohledu od jejího vzniku nedošlo.
Jak bylo finančně náročné tak rozlehlou a technicky pracnou skládku vybudovat?
Aby to město tehdy zvládlo, vydalo obligace, jejichž úročení ale bylo prakticky ve stejné výši jako jistina. Laicky řečeno tak měla radnice splatit dvojnásobek získané sumy, což se brzy ukázalo jako nesplnitelné. Když v roce 1998 nastoupilo nové vedení města, stálo před složitým úkolem splácení obligací včetně úroků, což dohromady činilo přibližně dvě stě milionů korun. Výnosy ze skládky ale těžko vydělaly pouze na samotný provoz, natož aby bylo možné ještě splácet vypůjčené finance a úroky. Zastupitelstvo se tedy rozhodlo skládku pronajmout, vzít si bankovní úvěr a odkoupit obligace zpět. Výběrové řízení vyhrála společnost REO RWE a platila nájem v takové výši, který městu umožnil hradit splátky zmiňovaného úvěru. Součástí nájemní smlouvy byla přitom část, která hovořila o tom, že až se podaří umořit úvěr, který si město vzalo na odkup obligací, převede skládku na společnost RWE.
Jak se ale následně ocitla v rukou současného vlastníka, tedy společnosti AVE CZ?
Než došlo k převodu skládky na RWE, koupila ji rakouská firma AVE – a to se všemi závazky i pohledávkami. V dalších letech Rakušané svoji pobočku AVE odprodali té české. Zastupitelstvo tehdy nemohlo udělat nic jiného než převod skládky schválit, a tak se dostala až do majetku AVE CZ. Současně byla uzavřena smlouva, kde se město zavázalo spolupracovat s novým vlastníkem areálu a jasně v ní byla vyčíslena i pokuta za její porušení.
Odpadová společnost AVE CZ plánuje rozšířit skládku o 2,5 milionu metrů krychlových. Ačkoliv ministerstvo životního prostředí loni vydalo k tomuto záměru souhlasné stanovisko, kraj se proti němu odvolal. Podle hejtmanství navrhovaná kapacita neodpovídá trendu pro nakládání s odpady v České republice. Za jakých podmínek je navýšení skládky přijatelné pro město?
Všichni se asi shodneme na tom, že tak velká skládka není nic hezkého. Ale když už tady stojí, musíme se pokusit z ní vytěžit maximum. Teď je jen otázka, jestli bude o něco rozměrnější; a to nikoliv do výšky, ale „jen“ do šířky. Kdybych řídil město jako soukromou firmu, snažil bych se logicky ze skládky získat co nejvíc. Pokud by se obyvatelé v referendu vyslovili proti záměru společnosti AVE, znamenalo by to roční výpadek příjmu padesát milionů korun, které využíváme na investice. A pokud se budeme bavit o době po rozšíření skládky, tak ta by nám měla přinést v horizontu následujících dvaceti let nejméně miliardu korun. AVE navíc výrazně přispívá na provoz naší nemocnice a také zdejším spolkům nebo klubům. Ale abych se vrátil k vaší předchozí otázce – součástí mnoha požadavků stanovených společnosti AVE je odklon dopravy z města. Pro nás to znamená především výstavbu jihozápadního obchvatu Čáslavi. Tato podmínka je pro nás před rozšířením skládky zcela nepřekročitelná.
V jaké fázi je jeho příprava?
Urbanistickou studii již máme hotovou a nyní se pracuje na změně územního plánu, v níž se s obchvatem počítá. Hned poté se může začít s projektovou dokumentací. A je určitě důležité zmínit, že investorem obchvatu nebude naše město, ale vlastník a provozovatel komunikací, tedy Středočeský kraj. Věřím tomu, že do roku 2030 by mohla být přeložka hotová. Na její výstavbě přitom bude participovat i firma AVE CZ, která pomůže s odkupem pozemků. Jinými slovy: pokud se skládka nerozšíří, obchvat hned tak nebude.
Odpůrci rozšíření skládky se však obávají nárůstu dopravy, zdravotních rizik a dalších nepříznivých vlivů. Nedávno nasbírali dostatek podpisů, a tak se v říjnu bude konat zmíněné referendum. Na kolik bude jeho výsledek pro radnici závazný?
Pokud by se občané vyslovili proti záměru, museli by zastupitelé schválit změnu územního plánu, která rozšíření skládky zamezí. Lze však očekávat další soudní spory. Nemůžeme totiž vyloučit, že pokud společnost AVE CZ nebude moci skládku rozšířit, bude po nás požadovat vysoké odškodné. Město jí skládku odprodalo v roce 2011 se smlouvou jasně uvádějící možnost navýšení kapacity. Toto si řada lidí neuvědomuje. Podle mého názoru je nyní na ekologický aktivismus pozdě, když je skládka již tak rozsáhlá.
