V letech 2021 a 2022 hlásil Státní zdravotní ústav každoročně asi 300 nových případů žloutenky typu E, v loňském roce jich bylo 684. Žloutenka typu E byla dříve častou nemocí v zemích se špatnými hygienickými podmínkami, kde se šířila kontaminovanou vodou nebo kvůli špatnému mytí rukou. V Evropě v posledních letech ale počty infikovaných narůstají.
Hlavním zdrojem nákazy v Evropě je nedostatečně tepelně upravené vepřové maso nebo zvěřina. „Nákaza však může pocházet i z jiných zdrojů, jako jsou krevety, mušle nebo jeleni. Je nutné umývat zeleninu, dostatečně upravovat maso a v zemích, kde je horší hygienický standard, pít jen balenou vodu,“ uvedla lékařka Soňa Fraňková.
Nakažení žloutenkou typu E je rizikové zejména pro pacienty s oslabenou imunitou. Například pro lidi po transplantaci orgánů či podstupující chemoterapii. Pro zdravého člověka nepředstavuje tento typ žloutenky vysoké riziko.
V Ostravě se šíří epidemie žloutenky A. Nakazit se tam může téměř každý |
Problematické je, když žloutenka typu E přejde do chronického stadia, tedy člověk ji má více než půl roku a nepodaří se ji v akutní fázi překonat vlastní imunitou. „U těchto pacientů je pak velmi rychlá progrese jaterní fibrózy, což znamená rychlé vazivovatění jater s tekutinou v břiše a může mít oteklé nohy. Prvním projevem infekce může být velmi pokročilé jaterní selhání, aniž by choroba byla dříve diagnostikována,“ dodala Fraňková.
Nakažení často o nemoci netuší
V hematoonkologii platí pravidlo, že u každého pacienta musí být před podáním protinádorové léčby provedeny krevní testy na virové hepatitidy. Včasné odhalení a bezodkladné zahájení léčby je důležité u zmíněné žloutenky typu E i těch dalších.
V Česku je nejvíce rozšířená žloutenka typu C, potýká se s ní přibližně půl procenta populace. Problematický je fakt, že 75 procent nakažených o tom však nemá tušení. V minulém roce se nákaza prokázala u 1 300 lidí. Ve většině případů se jednalo o mladé lidi. Podle lékařů z institutu může být nárůst ovlivněn stále zvyšujícím se testováním lidí, kteří se léčí z drogové závislosti.
„Zákeřnost chronické hepatitidy C je dána skutečností, že ji člověk může mít roky zcela bez příznaků. Když už má nakažený potíže, tak to znamená, že už má velmi pokročilé jaterní onemocnění, které může vést až k transplantaci jater. V posledních deseti letech se dá tento typ žloutenky vyléčit přímo působícími antivirotiky,“ řekl lékař Jan Šperl.
Nemoc se často přenáší krví, například nitrožilní aplikací drog, nechráněným pohlavním stykem či neodborně provedeným amatérským tetováním.
