„Hrzánské pasáži vracíme po letech nový život a měníme ji z průměrné turistické atrakce na jedinečný prostor nejen pro turisty, ale také pro místní. Ostatně před více než sto lety tu vedli textilní velkoobchod rodiče Franze Kafky,“ říká Magdalena Nováčková, ředitelka hudební nadace Stadler-Trier, která barokní palác vlastní.
Šperky nahradily suvenýry
Z pasáže zmizela směnárna nebo obchod se suvenýry. Nově se zde nachází například nejmenší koncertní síň v Česku nebo tři galerie. Posedět zde lidé mohou také v kavárně nebo navštívit multifunkční prostor věnovaný české módě a šperku, který v sobě spojuje obchod, prostor pro akce, coworkingovou dílnu, galerii textilního umění a espresso bar.
Praha se při zrodu noblesních pasáží inspirovala od sklonku 19. století Vídní, Paříží či Budapeští. Spolu s průchozími domy představují tyto uličky nedílnou součást genia loci metropole. Zasvěcený chodec dokáže střed Prahy křižovat skryt před pražícím sluncem i deštěm takřka nepřetržitě „pod střechou“.
Historik: Založením Nového Města Karel IV. Praze zavařil, developeři měli žně |
Osud některých z nich je ale nejistý. Od začátku srpna je uzavřen Vilímkův průchod, který protínal soubor domů mezi Spálenou a Opatovickou ulicí. Má zde vzniknout další hotel. O zrod tohoto originálního místa se postaral legendární nakladatel Josef Richard Vilímek, který zde na přelomu 19. a 20. století skoupil několik domů.
Desítky průchodů
Znalci uvádějí, že ve středu města lze nalézt až tři desítky pasáží. Dvěma nejstaršími lze projít u Václavského náměstí. Komplex domů mezi náměstím, ulicí V Jámě, Štěpánskou a Vodičkovou protínají pasáže v paláci Lucerna a domě U Nováků. O výstavbě Lucerny rozhodoval od roku 1905 Václav Havel, dědeček prvního českého prezidenta.
„Přípravné práce prvé etapy byly zahájeny v roce 1906, rok nato vydal Magistrát královského hlavního města Prahy stavební povolení na vybudování čtyřpatrového domu na ploše získané zbouráním starších objektů,“ uvedla Yvonne Janková, specialistka v oboru historické architektury.
Hrzánská pasáž se z obyčejné turistické atrakce po rekonstrukci změnila v elegantní lokalitu. Průchozími domy bývalo Staré Město protkáno. (25. září 2024)
Z labyrintu u Lucerny lze v jednom směru projít přes Štěpánskou pasáž a palác Fénix až téměř k Muzeu. V obráceném směru je možné přes Světozor, Františkánskou zahradu a polikliniku projít do Palackého ulice anebo na Jungmannovo náměstí. Další pasáž ukrývá Palác Koruna s obchody, kancelářemi, kavárnou a galerií. V podzemí býval i biograf a lázně.
Nádhernou pasáží se může pochlubit kousek od Václavského náměstí rondokubistický palác Adria, dokončený roku 1924 pro pojišťovnu Riunione Adriatica di Sicurta.
Labyrintem k uťaté paži
Od středověku domy podle historiků netvořily bariéry, ale důmyslnou, prostupnou síť. Ráj průchodů představovaly například bloky v okolí Staroměstského náměstí.
Mezi Ovocným trhem a Celetnou ulicí se chodcům nabízely čtyři varianty, kudy projít. Přitom šlo poznat známé, dnes již zaniklé slavné lokály – výčep U Věnce a kavárnu Londonka.
Poznejte středověkou Prahu. K prohlídce v ulicích stačí chytrý telefon |
„Ještě na počátku 20. století chodec v těchto místech míjel také policejní věznici, po staropražsku zvanou ‚štokhauz‘,“ vzpomínal v reportáži z počátku 20. století žurnalista Egon Erwin Kisch.
Průchody, chodby a zastrčené uličky spojovaly též Kožnou, Melantrichovu, Michalskou i Jilskou ulici. Podobně tomu bylo též mezi Liliovou, Zlatou a Anenskou ulicí. V průchozím dvoře zde za barokních časů byla k vidění bizarní ozdoba – useknutá paže. Údajně patřila rouhači, který se v kostele sv. Anny pokusil ukrást sošku madony.
Projít šlo také přes domy od někdejšího Zelného trhu, dnešní Havelské ulice, do Michalské. Trhovcům zde mimo jiné sloužila kdysi kultovní kavárna Kalifornie.
