Součástí nových pravidel jsou i výhody pro vyznamenané osobnosti spjaté s Prahou. Už v lednu MF DNES informovala o tom, že by vyznamenaní mohli mít nárok na hrob od hlavního města, případně by se radnice starala o rov, který už rodina vlastní. I přesto, že magistrátu k nabídce čestných hrobů přišlo několik připomínek, nakonec tento benefit v nové vyhlášce zůstal.
„Nezamýšlíme však druhý Slavín. Oceněný si bude moci vybrat, kde by případně hrobové místo od Prahy chtěl, nechceme je koncentrovat do jedné lokality,“ říká radní pro oblast pohřebnictví Daniel Hodek (ČSSD).
Tím, že by město pečovalo o hroby svých čestných obyvatel, by zároveň mohlo předejít jejich možnému chátrání. S tím se Praha potýká u rovů osobností z dřívějších století na Olšanech. Některým se podařilo najít pečovatele až přes akci Adopce hrobů, kterou před lety spustila Správa pražských hřbitovů.
Vedle nabídky místa pro poslední odpočinek je mezi novými dary pro oceněné také předplacená Lítačka, jízdní doklad veřejné dopravy.
„Bezplatná přeprava v městské hromadné dopravě bude poskytnuta čestným občanům, jimž dosud nevznikl nárok na bezplatnou přepravu, to jest osobám, které dosud nedosáhly 70 let věku,“ píše se v příloze dokumentu, který schválili radní.
K novým benefitům vyplývajícím z odsouhlasených pravidel patří také bezplatná účast na kulturních, sportovních a jiných akcích, které pořádá hlavní město.
Výhody jen pro nové tváře
Od roku 1990 hlavní město ocenilo čestným občanstvím podle svého webu 59 osobností. Ti stále žijící se však z nových darů nebudou moci těšit. „Bude to platit pro lidi, kteří dostanou čestné občanství po nabytí právní moci této novely. Nově schválené výhody nejsou natolik výrazné, aby odůvodňovaly jejich přijetí zpětně,“ vysvětluje mluvčí magistrátu Vít Hofman.
Radnice také v nových pravidlech už nepočítá s tím, že by mohla čestné občanství udělit in memoriam, tedy osobám, která v ten čas již nežijí. Podle magistrátu se totiž takové možnosti stejně příliš nevyužívalo.
Odkazuje na to, že v minulosti bylo ocenění uděleno in memoriam jen ve čtyřech případech. Dvakrát v roce 1995 – političce Miladě Horákové a Růženě Palátové za protikomunistický odboj a dvakrát před dvěma lety, kdy byla oceněna výtvarnice Adriena Johnová (rozená Šimotová) a architekt Karel Hubáček.
„Jako vhodnější se jeví varianta uctít již nežijící osobnosti jiným způsobem, například pojmenováním veřejných prostranství, veřejných budov, umístěním pamětních desek,“ líčí Hofman. Roli v tomto rozhodnutí hrály také výhody, které čestné občanství nabízí
. Místo posledního odpočinku zesnulí nejspíše mají, hromadnou dopravu i kulturní akce zdarma nevyužijí, stejně tak možnost vystoupit na jednání zastupitelstva hlavního města, které oceněným nabízí zákon.
Čestné občanství uděluje město téměř sto let
Kdo bude prvním čestným občanem, který bude moci využít výhod plynoucích z nových pravidel, zatím není jasné. Osobnosti mohou navrhovat zastupitelé hlavního města nebo městských částí, pak se návrhy zabývá magistrátní komise.
Čestná občanství uděluje Praha od roku 1920. Jde o nejvyšší vyznamenání, které může člověk od města získat. Dává se za výjimečné zásluhy, jako projev úcty významným osobnostem za jejich dílo související s Prahou, získat ho mohou i zahraniční politici.
V roce 1922 se stal čestným občanem hlavního města prezident Tomáš Garrigue Masaryk. V letech 1945–1989 bylo čestné občanství udělováno zejména českým politickým funkcionářům a představitelům zahraničních vlád při příležitosti jejich návštěv Československa. Pochlubit se tímto titulem tak mohl třeba sovětský vůdce J. V. Stalin.
Tomu bylo po sametové revoluci odňato, stejně jako komunistickým prezidentům Klementu Gottwaldovi a Gustavu Husákovi. Mezi oceněnými za posledních 28 let lze kupříkladu nalézt i krále Kambodže Norodoma Sihamoniho, sira Nicolase Wintona či režiséra Miloše Formana, který zemřel minulý týden.
