Petra Hrušová z tiskového odboru ministerstva k tomu uvedla, že Zaorálek přezkum zastavil 26. října. Úřad rozhodl o tom, že hotel památkou nebude, letos v únoru. Majitelé několik měsíců hotel rekonstruují a plánují také úpravy jeho okolí.
Důvodem pro zastavení přezkumného řízení podle ministra bylo to, že z původní budovy hotelu se dochoval již jen holý betonový skelet.
„Tento stav je důsledkem realizace kompletního odstrojení a rozebrání budovy v exteriéru, kdy byl odstraněn plášť budovy, okna, výplně a střešní prvky, a rovněž v interiéru, kde se v místnostech zachovaly jen holé betonové stěny a podlahy,“ uvedlo ministerstvo.
Betonový skelet sám o sobě podle něj nevykazuje dostatečné památkové hodnoty ve smyslu památkového zákona, jejichž existence je podmínkou pro prohlášení věci za kulturní památku, přičemž nově vytvořené kopie či repliky původních prvků a konstrukcí, jako třeba obklady fasády či okna nemohou být nositeli památkových hodnot.
Podnět na prohlášení brutalistického hotelu postaveného v letech 1968 až 1974 kulturní památkou podal Národní památkový ústav (NPÚ) před několika lety, ministerstvo se jím však začalo zabývat až začátkem loňského roku. Podle ústavu jsou památkovými hodnotami stavby unikátní řešení, umístění v historickém jádru města nebo dochovaný exteriér a prvky interiéru. MK ale v únoru uvedlo, že návrh NPÚ na prohlášení stavby památkou pominul problematické aspekty stavby.
Ministerstvo také tehdy uvedlo, že se na udělení památkové ochrany neshodla poradní komise. V rozhodnutí stálo, že návrh NPÚ vůbec nezohlednil problematické aspekty stavby v kontextu umístění v historickém jádru metropole. Ministerstvo uvedlo, že musí stavbu hodnotit jako celek i z pohledu jejích problematických prvků.
Těmi je podle odůvodnění například napojení hotelu na sousední historické objekty Starého Města, nábřežní předpolí hotelu, pozdější přístavba bazénu nebo vyvýšená střecha garáží na piazzettě vedle hotelu, která zabírá velkou její část.
„Diskutabilní je ostatně již samotné umístění stavby hotelu do daného urbanisticky pohledově i významově exponovaného místa vltavského nábřeží,“ píše se v dokumentu.
Odborníci na architekturu druhé poloviny 20. století ale považují stavbu za významnou.
„Hotel Intercontinental je podle mě nejvýznamnější stavba brutalismu na území někdejšího Československa. Může se stát, že architekturu druhé poloviny 20. století vygumujeme, to se v dějinách památkové péče ještě nestalo,“ uvedl historik architektury Rostislav Švácha ve svém příspěvku na nedávné pražské konferenci věnované této architektuře, kdy upozorňoval i na další stavby zejména 70. a 80. let, které mizí nejen v Česku, ale i ve světě.
Hotel vlastní od ledna 2019 fond R2G podnikatelů Oldřicha Šlemra, Eduarda Kučery a Pavla Baudiše, kteří jej rekonstruují a plánují i úpravy okolí včetně stavby na piazettě vedle hotelu.
